„Věkem jsem hráčům určitě blíž. Některé věci na hřišti jim můžu ještě osobně ukázat. Chci, aby to do kabiny přineslo nový vítr,“ přeje si.

Prý jste měl po skončení uplynulé sezony na stole čtyři nabídky. Byla Jihlava jasnou jedničkou?
Předem to byla velice příjemná situace, že jsem si mohl vybírat. Nabídka Jihlavy se mi ovšem od začátku zamlouvala nejvíc.

Ale tlak bude asi také větší…
Už nebudeme patřit mezi největší favority v boji o postup. Druhá liga zkvalitní. Je tam Příbram, Slovácko. Z tohoto pohledu Jihlava v minulé sezoně promarnila vskutku obrovskou šanci. Teď to bude i vzhledem ke kádrovým změnám daleko těžší.

Co byla podle vás největší slabina Vysočiny v uplynulé sezoně?
Všechno se asi odvíjelo od atmosféry. Tým nehrál vyloženě špatně, jenomže ztráty jako domácí porážka s Blšany měly na aktuální tabulku obrovský dopad. Hráči jakoby byli předem smíření.

Takže to bylo hlavně o přístupu?
Odpovím jinak. Budu po hráčích chtít, aby si uvědomovali, že se hraje až do konce. Celých devadesát minut, celou sezonu. Nic pro ně nesmí být ztracené.

V čem se bude lišit tým Milana Bokši a tým Luboše Zákostelského?
Věkově mám hráčům daleko blíž. Některé věci jim na tréninku můžu názorně předvést. Ještě stále se dokážu vžít do jejich pocitů na hřišti v závislosti na vzniklé situace.

Někdy si trenér ze svého předchozího působiště přivede nějakého hráče. Bude to i váš případ? Přijde někdo z Čáslavi?
O zájmu Jihlavy jsem věděl už dvě kola před koncem soutěže. Nebylo ale dobré, už kvůli týmu, vyvolávat nějaké spekulace. Oficiálně jsem tedy mohl vystupovat jako trenér Vysočiny až po posledním kole. Hodně jsem stál o Petra Kunáška. Jedná se o univerzálního hráče, který ale dal přednost Bohemians 1905. Řekl mi: „Už mě oslovili. Kdybys byl rychlejší, tak jdu s tebou, ale už jsem to slíbil Bohemce.“