Konkurence v útočné vozbě Jihočechů je totiž letos příliš velká a technicky dobře vybavený forvard, který loni odehrál třináct zápasů za prvoligovou Horáckou Slavii Třebíč, proto uvítal, když ho vedení klubu poslalo na hostování do Kladna.

„Neměl jsem s tím absolutně žádný problém,“ prohlásil jednadvacetiletý hokejista.

Váš odchod se uskutečnil dost narychlo…
Přijel jsem z Mladé Boleslavi, kde jsem letos vypomáhal, a normálně jsem se připravoval na páteční zápas s Ústím. Počítal jsem s tím, že nastoupím. Po tréninku si mě ale zavolal manažer Látal a nabídl mi, že bych si mohl zahrát za Kladno. Kluby se nakonec dohodly na měsíčním hostování.

Převažovala spíš radost, že si přeci jen zahrajete extraligu, nebo zklamání, že opustíte domov?
V každém případě to pro mne bylo dost velké překvapení. Nicméně jsem tuhle možnost uvítal, protože budu hrát. V Budějovicích jsem byl třináctým útočníkem a bylo těžké se prosadit. Bral jsem to v pohodě. Zahraju si měsíc extraligu v Kladně a za měsíc se zase vrátím.

Jak vás přijali noví spoluhráči?
Kladno je specifické mužstvo v tom, že se dělí prakticky na dvě poloviny. Jednu tvoří mladší hráči a druhou ti starší. Dost mi pomohl budějovický Radek Bělohlav a některé mladé kluky jsem znal ještě z juniorských reprezentací. Nebyl v tom žádný problém. Většina kluků si už také prošla podobnou situací, takže věděli, co prožívám. Přijali mě bez problémů.

Hned v páteční premiéře proti Vítkovicím vás trenéři nasadili do prvního útoku ke hvězdné dvojici Patera – Procházka. Čekal jste takové uvítání?
Vůbec ne, překvapilo mě to. Počítal jsem spíš s tím, že mě nasadí do třetí, maximálně do druhé řady. Tohle bylo hodně nečekané, ale užíval jsem si to.

První zápas vám vyšel parádně. Vyhráli jste 5:1 a vaše řada dala čtyři góly…
Jo, bylo to perfektní. Před zápasem jsme si jenom řekli několik věcí, kam si kdo bude najíždět po buly… Teď jde jenom o to, abychom podobný výkon podávali co nejčastěji.

Do listiny střelců jste se zapsal i vy osobně. Hned vás noví spoluhráči zkasírovali?
(smích) Rozhodně. Gól jsem hned musel zakasovat, tak to prostě chodí.

Jakým dojmem na vás působili vaši dva spoluhráči z útoku?
Prochy je hodně v klidu, Paty je zase jednoznačně typem vůdce a v mužstvu šéfuje. Jako kluci jsou oba výborní. Nemůžu si stěžovat.

V neděli v Ústí nad Labem už vám to společně tolik neladilo, prohráli jste 4:5 po samostatných nájezdech…
To byl strašně těžký zápas. Všichni věděli, že se hraje o šest bodů, protože právě s Ústím bojujeme o poslední místo v tabulce. Domácím se v posledních zápasech moc nedařilo a byli pořádně nabuzení. Nám vyšel začátek zápasu. Vedli jsme 2:0 a potom ještě 4:2. Po našich hrubých chybách ale soupeř vyrovnal. Nájezdy jsou loterie. Hodně nás tenhle výsledek mrzel.

Alespoň bod jste si ale dovezli…
To ano, ale převládalo spíš zklamání. Vzhledem k vývoji utkání jsme určitě měli na tři body.

V nominaci pro samostatné nájezdy jste se neobjevil…
O tom jsme s trenérem vůbec nemluvili. Na to jsou v týmu zkušenější hráči.

Podepisuje se na atmosféře v týmu fakt, že se Kladno pohybuje na nejspodnější příčce tabulky?
Zatím panuje klid. Trenéři situaci nijak nepitvají a všechno se řeší v klidu. To je také podle mého nejschůdnější cesta. Výkony mužstva jdou nahoru, ale doplácíme na individuální chyby.

Má Kladno podle vás mužstvo na lepší postavení v tabulce?
Rozhodně. Po reprezentační přestávce ale máme těžký los. Hrajeme na Spartě, doma s Budějovicemi a na Slavii. Zápasy jsou to těžké, ale potřebujeme nutně bodovat.

Zmínil jste utkání s Budějovicemi. Budete moci nastoupit?
Vůbec nevím, a ještě jsem to ani s nikým neřešil. Nezáleží to na mně. Dohodnout se musí kluby mezi sebou.

A vy osobně byste se zápasu proti mateřskému klubu nebránil?
Zahrál bych si, ale v každém případě to bude zvláštní zápas. Opravdu hodně specifický. Ale nastoupil bych rád.