Do šesté sezony v I. A třídě si dobronínští fotbalisté představovali určitě lepší start. Po pěti podzimních kolech měli v tabulce pouhý bod a drželi se na samém chvostu tabulky.
Na tým padla deka
Zlepšení nepřišlo ani po šesté prověrce, i když důležitá remíza 2:2 proti nynějšímu lídrovi soutěže Ústrašínu mohla předznamenat skvostný závěr sezony.
Dobronínský podzim se přitom nenesl v duchu děsivých výkonů. Chybělo spíš pověstné a potřebné štěstí. „Hráli jsme vcelku dobře, ale měli jsme pár smolných zápasů. Pak padla na tým deka, kdy se každý bál vzít zodpovědnost na sebe, a když mohl dát branku, tak radši přihrál druhému. Šlo jen o to se na někom chytit a začít si věřit, čemuž jsem od začátku věřil,“ komentuje zbabraný vstup do sezony dobronínský trenér.
Pět zápasů neprohráli
Obrat k lepšímu přišel až v devátém dějství. To se také do týmu vrátil Luboš Laňka, který na nějaký čas dal přednost volejbalu. „Od začátku mě trápila obrana, takže Luboš, který s námi už předtím dva roky hrával, byl přínosem,“ těšil trenéra Ludvíka Hauberta návrat Laňky. „Vždycky to byl talent. Už v těch sedmnácti letech, co mi nastupoval za áčko. A i teď se plně potvrdilo, že na to má. Každopádně je přínosem a já bych byl rád, kdyby pokračoval dál. Slíbil mi, že to zváží,“ doplňuje dobronínský trenér.
Remízou proti Dlouhé Vsi nastartoval dobronínský celek pětizápasovou šňůru bez prohry, ve které porazil i týmy, které ještě vloni hrály krajský přebor. „Kluci hrajou fotbal. Čím lepší soupeř, tím kvalitnější výkon z naší strany,“ komentuje trenér.
Poslední tým tabulky se jedenáctibodovou injekcí rázem vyhoupl až na velmi slušné 10. místo.
Venku hrají uvolněněji
Dobronín byl v první polovině soutěže bodově aktivnější na hřištích soupeřů. Doma posbíral pouhých šest bodů, což je hodně málo. Kouč si „nevýhodu“ domácího prostředí vysvětluje tím, že má v týmu mladé hráče, kteří až moc poslouchají diváky. „Diváci si zaplatili dvacet korun, a tak mají právo kritizovat, i když tomu nerozumí. A kluci to bohužel poslouchají, a to na nich zanechává následky. Proto venku hrajeme uvolněněji, hrajeme ze zabezpečené obrany do brejků, a hrajeme bez křeče,“ dodává.
Přijdou dvě posily
Dobronínským se vyhýbala i zranění. Jediný distanc přišel po červené kartě, kterou dostal na začátku brejkový hrot Tomáš Sedláček. „On patří k těm lepším, a i proto se ten rozjezd trochu přibrzdil. Na dva zápasy vypadl i Honza Chvátal ale toho bezpečně zastoupil Jirka Liška. Myslím si, že gólmani jsou teď vyrovnaní,“ doplňuje Haubert.
Do jarních nelítostných záchranářských bojů počítá trenér i se dvěma posilami, které by měly doplnit vyrovnaný kádr. Krautšnajdr se vrátí z Polné a novou tváří bude Vojtěch Diviš, který přijde na hostování z Okříšek.
„S Vojtou počítám na místo krajního beka. Jedná se o vysokého, tvrdého, důrazného hráče. Ale o triko se samozřejmě bude muset taky poprat,“ dodává Haubert.
Zkrátka to přišlo
Trenér by se také rád vyhnul sestupovým pozicím. Nechce, aby se hráči řadili k takovým outsiderům, jako bylo loni Kožlí.
„Tým zkrátka má na to, aby se pohyboval ve středních patrech tabulky,“ tvrdí kouč, kterého hodně potěšilo dobronínské zmrtvýchvstání a opuštění sestupových pozic.
„Chtěl bych poděkovat hráčům za to, že to nepoložili,“ vysekl poklonu svým svěřencům. „I po tom, jak nás i ostatní začali odsuzovat na sestup, jsem pořád věřil tomu, že to přijde, a ono to zkrátka přišlo. Jsme pátý od konce, a kdyby se další kola předehrávala, tak ještě nějaký body uděláme,“ uzavírá Ludvík Haubert.
