Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Můžu za sebe, za své kolegy a za chlapce slíbit, že pro to uděláme všechno,“ prohlásil jihlavský kouč Karol Marko, který ještě jako aktivní hráč zažil radost z postupu a chce ho zopakovat znovu.

Zimní příprava. Jak zní vaše hodnocení této fáze sezony?
Musím poděkovat vedení, že nám umožnilo absolvovat přípravu na tak vysoké úrovni. Dovolím si tvrdit, že byla na úrovni špičky první ligy. Jsem s ní spokojený.

Výsledky přípravných zápasů ale nebyly úplně ideální.
Výsledky jsou důležité, ale na prvním místě v přípravě je předvedená hra a určité momenty, které sledujeme, měla by se v nich odrazit i práce v trénincích. Navíc hráči v žádném z duelů herně ani výsledkově nepropadli. Já samozřejmě chci každé utkání vyhrát, rozhodně neberu výsledky na lehkou váhu. Například v Trnavě. Hráli jsme tam do sedmdesáté minuty nerozhodně 1:1. Pak přišlo určité prostřídání hráčů. Musíme vědět, že všichni hráči v kabině jsou důležití. U mě to není jak u trenéra Brücknera, který měl desítku vyvolených a ostatní byli na druhé vlně. U mě toto neexistuje, nikdo si není jistý svým místem.

Do týmu přišlo velké jméno v podobě Pavla Mareše, zaznívají však i skeptické ohlasy na jeho příchod, že se mu nedařilo ve Spartě a nemá formu. Co vy si o tom myslíte?
Co se týká těch skeptických: Pavel Mareš odehrál pět sezon v Zenitu Petrohrad, byl reprezentantem České republiky, to je znak kvalitního fotbalisty. Ve Spartě to měli i jiní hráči těžké, protože ta je svým způsobem specifická. My nikdy nevidíme do jejich kuchyně, proč se jednotliví hráči v týmu neuchytili. Když Mareš hrál za béčko, tak na mě působil velmi suveréně a kvalitně. Je to pro mě osobnost a má za sebou velmi bohatou hráčskou minulost. Je to podobný typ hráče jako Novotný z Dukly.

Mezi svými svěřenci máte i Matěje Vydru, bezesporu velkou neději jihlavského fotbalu, kterému je teprve šestnáct let.
Matěj se mi jeví jako veliký talent, na kterém pracujeme tak, aby se z talentu stal vrcholový fotbalista. Má hodně zajímavých věcí, na kterých se dá stavět. Na druhou stranu si musí uvědomit, že ho čeká ještě hodně práce, aby se dostal tam, kam chce. Budu samozřejmě velmi rád, když mu s tím pomůžu. On musí hlavně zůstat stále při zemi, protože znám hodně talentů, ze kterých zůstali jen talenti, ale nikdy z nich nebyli fotbalisté.

Myslíte si, že mužstvo v této konečné podobě na postup má?
Cítím z toho mužstva sílu a odhodlání. Kabina je velmi pevná a chlapci jsou nabuzení. Je na nich vidět, že chtějí. Velmi tvrdě pracovali, měli náročnou přípravu. Mám takový ten šestý smysl, který mi říká, že ano. Prostě mám z toho týmu velmi dobrý pocit.

Během zimy jste jistě sledoval pohyby hráčů v ostatních týmech druhé ligy…
Samozřejmě že sledujeme soupeře. Nikdo nijak výrazně neposílil. Snad jen Slovácko, kam přišlo sedm nových hráčů, kteří jsou velmi kvalitní. A možná i Karviná, tam zamířil Slončík a další hráči z Fulneku. V podstatě si myslím, že změny jsou v rámci možností druhé ligy.

Nejen ze strany fanoušků, ale i médií bude jistě vyvíjen na hráče velký tlak. Jsou druzí a všichni budou očekávat, že se budou prát o postup. Jak se s tím dokáží vyrovnat?
Je důležité být důsledný, disciplinovaný a jít pevně za svým cílem. Co se týče zápasů, tak by se nemělo na postup myslet. Jedna věc je, že bychom ten cíl chtěli splnit a dosáhnout ho, ale na druhou stranu to nesmějí být prázdná slova, protože před sebou máme čtrnáct zápasů, čtrnáct těžkých zkoušek. Musí to být tvrdá práce na tréninku, soustředění na zápas, musíme být velmi profesionální a důslední. Hráči zkrátka ze sebe musí vyždímat vše, co v nich je.

Co vy jako trenér můžete udělat pro to, aby vaši svěřenci byli v psychické pohodě?
Každý hráč potřebuje něco jiného. Jsou výbušné typy, intorverti a typy, které jsou trošičku labilnější. Takže na každého hráče mám svůj „recept“. Já vždycky k hráčům přistupuji velmi individuálně podle toho, co jsou za osobnost. Další věcí je motivace. Je potřeba je motivovat k různým činnostem ať už na tréninku, nebo v zápase. Mám jedno takové pořekadlo, kterým se řídím: Struna nesmí být ani velmi napnutá, nebo praskne, a nesmí být ani volná, protože nevydá žádný zvuk. Takže jsem zastánce té zlaté střední cesty.

S kým myslíte, že se nejvíce budete prát o dvě postupové příčky ?
S Duklou Praha. Má velmi kvalitní hráče, otázkou je, jak dlouho jim vydrží zdraví, protože jsou to starší fotbalisté. Když se podíváme na Novotného, Vorla v bráně, Gedeona, Kolomazníka, Zelenku, to jsou hráči, kteří by bez problémů mohli hrát první českou ligu. Já bych chtěl ve svém týmu někoho takového, jako je Novotný, protože to je hráč, od kterého se ti mladí mohou ledacos přiučit a má mužstvu co dát. Já vidím Duklu jako největšího soupeře.

Zažil jste někdy – ať už jako hráč, nebo trenér – postupovou radost?
Ano, jednou. Podařilo se nám postoupit do druhé slovenské ligy s týmem Vinohrady Bratislava. Byli jsme podobná parta jako tady v Jihlavě. Také jsme věděli, o co nám jde. Trenér s námi neměl moc velkou práci, co se týkalo motivace. Velmi mi to připomíná to, co zažívám teď .