„Určitě to byl příjemný návrat,“ řekl po divizním fotbalovém derby Pospíchal.

Na hřiště ho do té doby nepustilo zranění z konce loňské sezony. V červnu v posledním kole si v Uherském Hradišti proti Slovácku B vykloubil rameno. Následujících šest týdnů nosil ortézu a plnohodnotně trénovat vlastně začal až nedávno. „Byl to pro mě vůbec první zápas v téhle sezoně. Ani v přípravě jsem nic neodchytal,“ vysvětluje Pospíchal.

To, že si stoupne do branky, věděl dlouho dopředu. „Nějak jsme k tomu směřovali, ale asi by to bylo jinak, kdybychom první dva zápasy vyhráli,“ přemítá.

V prvních dvou utkáních totiž Žďár inkasoval sedm branek a získal pouhý bod. Tomáš Hajný v brance za to sice nebyl přímo zodpovědný, protože triviální chyby vyráběli především obránci před ním, ale nahradit Pospíchala, který je považován za jednoho z nejlepších divizních gólmanů, je samo o sobě těžký úkol.

„Tomáš měl prostě smůlu, že se ty zápasy nepovedly celému týmu. Tak to prostě někdy bývá. Teď s Velkým Meziříčím by to třeba zvládl úplně stejně, protože na mě nešla jediná střela, jen nějaký centr,“ vysvětluje dvaatřicetiletý gólman.

Jeho přítomnost ovšem na tým zapůsobila pozitivně. Vždyť už ve Žďáře začíná šestou sezonu a během minulých let se stal jednou z největších opor týmu.

„Možná je to taky dané tím, že jsou na mě kluci prostě víc zvyklí a pak hrají v klidu,“ připouští Pospíchal.

Ve své kariéře prožil za poslední dva roky druhé vážnější zranění. Téměř přesně před dvěma lety mu hráč Napajedel přelomil holenní kost a přetrhl vazy v kotníku. A před dvěma měsíci si vykloubil již zmiňované rameno.

„Kdybych nad tím přemýšlel, tak bych si do branky stoupnout nemohl. To je prostě fotbal,“ krčí rameny jihlavský odchovanec.
Právě v dresu tehdy ještě třetiligové Jihlavy si připsal tři starty v MSFL. Stejné soutěži by se nebránil ani ve Žďáře. „Je to samozřejmě lákavá představa. Čím vyšší soutěž, tím líp,“ usmívá se Pospíchal.