Famózní podzim za sebou mají fotbalisté Polné, kteří v uplynulé půlce sezony nasbírali úctyhodných 39 bodů a se skvostným náskokem krajský přebor Vysočiny vedou.

Polenští svým skvělým účinkováním potvrdili papírové předpoklady favorita a už po patnácti kolech, po kterých si vytvořili skvostný jedenáctibodový náskok, jsou adeptem číslo jedna na postup. „Samozřejmě by to byla hloupost, kdybychom ten náskok prohospodařili. Ze všech stran slyšíme postup do divize, ale já osobně se o tom nebavím. Je za námi půlka soutěže, před námi ještě hodně zápasů,“ krotí přehnanou euforii hrající kouč a kapitán Tomáš Kaplan.

Polná je po podzimu s jedenáctibodovým náskokem první. Jste s první polovinou soutěže spokojený?

Tak určitě, stejně jako všichni v Polné, můžeme být s první půlkou spokojení. Ale určitě nelétáme v oblacích, chceme pracovat dál na tom, co jsme na podzim začali.

Začátek soutěže byl přitom trochu rozpačitý, protože po čtyřech kolech jste měli na kontě „jen“ dvě výhry. Myslíte, že jste potřebovali dostat v Nové Vsi a Bystřici, jak se říká, za uši?

Nevím, jestli potřebovali, ale určitě to pro nás byla taková vzpruha. Pod těmi zápasy se podepsalo i to, že byla doba dovolených a nám chyběli klíčoví hráči.

Pokud by ty prohry nepřišly, tak by to bylo možná až moc jednoduché, nemyslíte?

Nevím, jestli jednoduché, protože jsme mohli prohrát klidně jiné utkání.

Hodně důležitá pak byla domácí třízápasová šňůra, v níž jste nadělovali soupeřům na cestu pětigólové „balíčky“.

Nám tahle utkání hodně pomohla, že jsme je zvládli takovým způsobem. To nás zdravě nakoplo, pak se vyhrál i první zápas venku a tým si začal věřit. Šlapali jsme a při troše štěstí z toho vznikla jedenáctizápasová šnůra.

Doma jste od začátku ukazovali velkou sílu. To vám ten polenský stadion dodává tak velké sebevědomí, nebo proč myslíte, že soupeře doma tak lehce smetete?

Tak určitě, když vás přijde povzbudit tři sta, čtyři sta diváků, tak se vám hraje lépe, více si věříte a to vyhecování je daleko větší. Ale my jsme vysokým rozdílem vyhrávali i venku, třeba ve Ždírci, Jaroměřicích nebo s béčkem Třebíče.

Tak to mohlo být prvním gólem, který vás uklidnil, vy jste začali hrát svojí hru a byly z toho většinou gólové hody?

Když se dají v první půlce dva tři góly, tak se samozřejmě uklidníte. Nám se to dařilo hlavně doma, že jsme v prvních poločasech odskočili na rozdíl dvou tří branek, a to se pak hraje jinak. Ale na druhou stranu si myslím, že i druhé poločasy nebyly špatné, že fyzická kondice nám nechyběla a ty konce zápasů se zvládaly také dobře.

A to se polenskému fanouškovi muselo líbit.

Určitě, ale s každým takovým přídělem si pleteme na sebe bič, protože diváci jsou namlsaní a čekají od nás hodně gólů.

Takže do každého zápasu jdete s tím, že „musíte“ mít nabito ostrými?

Naštěstí jsou tady v Polné fanoušci soudní a rozumní. Chápou, že ne každý zápas se může povést. Jako třeba s Pacovem, kde to sice herně bylo dobré, ale góly nepadaly. Nebo proti Brodu se nám nedařilo, ale výsledkově se to zvládlo. A hlavně jsou dobří, protože když s vámi jede sto diváků na zápas do Jaroměřic, tak to něco znamená.

Jste hrající kouč a kapitán, který vede svůj tým rázně do divize. I tím asi tým získává potřebné sebevědomí, když ví, že se na vás může spolehnout.

Já si myslím, že máme v týmu hráče na takové úrovni, že se mohou spolehnout sami na sebe. Nejdůležitější je, že jsme vytvořili výborný kolektiv, rozhodně to není o jednom hráči.

Ale šestnáct gólů je parádní vizitka, i když těch tref mohlo být klidně i více, že?

Mohlo jich být určitě víc, protože těch šancí byla spousta, hodně jsem jich zahodil. Ale důležité je, že v našem týmu to není jen o mně. Je tady pět šest hráčů, co umí dát gól. A to je naše obrovská výhoda.

Bylo někdy těžké hráče motivovat k dalším výkonům, aby zůstali při zemi a nelétali v oblacích?

Těžký? No, jak se to vezme. Při určitých zápasech bylo potřeba promluvit do té psychiky. Když vyhrajete sedmkrát v řadě a přijede tým ze spodního patra tabulky, tak to v hlavách je a nebylo by dobré to podcenit, protože pak se do zápasu těžko dostáváte. Ale nám se to naštěstí moc nestávalo.

Musel jste vůbec někdy o přestávce pořádně zvednout hlas a své spoluhráče a svěřence pořádně zdrbal?

Já jsem se vždycky poradil se Štěpánem (asistentem Štěpánem Wasserbauerem – pozn. red.) a potom jsme na to zareagovali střídáním, nebo si to vyříkali v šatně. Jen proti Brodu a Budějovicím se trošku zvýšil hlas, protože ty výkony nebyly ideální.

Jinak to bylo podle představ?

Celý podzim kluci zvládli bravurně. Všem musím poděkovat a smekám před nima.

Smeknout by se dalo i před vámi. Tah při vytváření trenérského dua se zdá být skvělý. Spolu se Štěpánem Wasserbauerem si zřejmě notujete?

Jsem hodně spokojený, že to takhle dopadlo, a myslím, že nejen já, ale i vedení, veřejnost a hráči. Štěpán má něco odehraného, zkušenosti, autoritu, což je znát i na trénincích a v zápasech.

Co plánujete na dlouhou zimní přípravu? Jak bude vypadat a kdy začínáte?

Do konce listopadu se jednou týdně budeme scházet na nějaké ty fotbálky. Potom až do půlky ledna bude volno a pak začíná dlouhá dvou a půl měsíční příprava, kterou zpestříme sedmi přátelskými zápasy. Samozřejmě se musí nahnat fyzička, ze které se bude čerpat skoro celý rok, ale nezapomeneme ani na herní stránku věci.

A co případné posily, nejsou nějaké v hledáčku?

Na toto téma jsme se zatím s panem Skočdopolem nebavili. I se Štěpánem jsme se shodli, že v současné chvíli je priorita, aby se uzdravili dlouhodobě zranění.

Při pohledu na tabulku je také jasné, že jste obrovským postupovým favoritem. Asi si vůbec nedovedete představit, že byste takhle parádně rozjetou soutěž ztratili.

Samozřejmě by to byla hloupost, kdybychom ten náskok prohospodařili. Ze všech stran slyšíme postup do divize, ale já osobně se o tom nebavím. Je za námi půlka soutěže, před námi ještě hodně zápasů, může přijít krize, stát se cokoliv. Minimálně polovina týmu by přebor chtěla vyhrát, i my ho chceme vyhrát, a jestli se to povede, tak to pak bude na vedení, co s tím provede.

Jaro je sice daleko, ale i tak, troufnete si odhadnout, jak by mohlo vypadat?

Takhle daleko se nedíváme. My do něj půjdeme stejně jako do podzimu - zápas od zápasu, budeme se chtít připravit na každý zodpovědně.