Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Smíšené pocity. Tak se cítil po prvním letošním vystoupení svého týmu trenér SFK Vrchovina Richard Zeman. Jeho svěřenci sice předváděli opticky pohlednou a nápaditou hru, vůbec se jim však nedařilo v koncovce. Nakonec byli domácí rádi alespoň za vyrovnávací branku ze závěru zápasu.

Přes domácí ztrátu dvou bodů viděl trenér Richard Zeman na výkonu týmu řadu pozitiv. „Náš výkon byl dobrý, kluci hráli odhodlaně,“ zhodnotil hru svých svěřenců. „Přestože jsme inkasovali brzkou lacinou branku, na aktivitě našich hráčů to neubralo.“

Domácí zatlačili soupeře, vypracovali si řadu příležitostí, často stříleli. „Z tolika šancí jsme měli dát víc než jednu branku,“ ví Zeman. „Už dlouhou jsme si nevypracovali takové množství vyložených šancí. Ani v krajském přeboru jsem nezažil, že bychom měli dvanáct výborných příležitostí. Bohužel jsme byli v koncovce zbrklí, řekl bych až nemohoucí. Naštěstí jsme stihli alespoň vyrovnat,“ mohl si oddechnout trenér.

Ke kvalitě zápasu přispěl rozhodně i soupeř. „Především v prvním poločase hrál Hodonín hezký fotbal, nutil nás běhat a diváky zápas rozhodně nenudil,“ vysekl poklonu soupeři.

Právě fanoušci pohlednou hru domácích hráčů ohromně kvitovali. „Přestože jsme doma nevyhráli, diváci nám aplaudovali,“ prozradil Zeman. „Cítili, že jsme hráli jinak než na jaře. Tehdy jsme třeba utkání vyhráli, ale fotbalově to nebylo ono. Letos měl náš výkon grády a fanoušci to ocenili.“

Jako bonus tak mohli domácí fandové spatřit i neobvyklou situaci. Fotbalovou „power play“. Za nerozhodného stavu věc vídanou opravdu málokdy. „Trošku jsme tím riskovali,“ připouští Zeman. „Ale v závěru jsme byli ve velkém tlaku a já jsem na lavičce cítil, že gól je na spadnutí. Na naší straně přibývaly standardní situace, míč tam poskakoval po brankové čáře. Proto jsem vyslal do vápna i gólmana Vítka.“

Kýžený vítězný gól ale do hodonínské sítě nepadl. „Asi už tam sehrála roli únava. Hráčům docházely síly a ani ze tří rohů za sebou jsme už nic nevytěžili.“