I když si to okříšská ikona mezi tyčemi Libor Fiala nepřipouští, obě utkání, která skončila shodně 1:0 pro Huhtamaki, doslova vychytal. „Ty zápasy se nám povedly celkově. I když na podzim jsme asi měli štěstí víc, když jsme ve Staré Říši dohrávali v devíti lidech,“ ohlíží se Fiala, který v obou zápasech přiváděl střelce lídra k šílenství.

Naposledy tomu tak bylo v sobotu v Okříškách. Kromě několika výjimečných zákroků si poradil i s penaltou exligového Vladimíra Váchy. „Zůstal jsem dost dlouho stát a na poslední chvíli risknul stranu. Vyšlo to. Pořád ale platí, že penalta se nedá chytnout, jen špatně kopnout, což byl i tento případ,“ podotýká skromně.

Okříšky prožívají poměrně úspěšnou sezonu. Až na jednu kaňku v podobě totálního kolapsu v Jaroměřicích ze září loňského roku. Tam dostaly s Fialou v brance rekordní příděl 2:10. „To se mi ještě nikdy nestalo, tenkrát to bylo hodně špatné. Rychle jsme se ale oklepali a příští zápas vyhráli s nulou,“ vzpomíná okříšský gólman, který v této sezoně vychytal už šest čistých kont.

Má spolehlivého náhradníka

„Ty jsou ale zásluhou celého týmu,“ říká Fiala, který ale, jak v Okříškách nebývá zvykem, neodchytal všechna utkání v dosavadní sezoně. Na podzim pustil kvůli natrženému svalu do branky na tři zápasy o deset let mladšího Michala Ferdana, který hned dvakrát udržel čisté konto.

„Už nejsem nejmladší a občas se nějaká ta zdravotní patálie objeví,“ usmívá se zanedlouho pětatřicetiletý gólman, který je rád, že v případě své absence může zůstat v klidu. Michal se s tím na podzim popasoval velmi dobře, a pokud na sobě bude pracovat, může jednou krajský přebor chytat pravidelně,“ chválí Fiala svého parťáka.

V minulosti bylo nepředstavitelné, že by se do branky Huhtamaki postavil někdo jiný. Třebíčský odchovanec Fiala odchytal nepřetržitě bez vystřídání osm sezon, jenomže v létě 2009 mu přišli na boreliózu a do toho se přidaly problémy s krční páteří. Následující podzim vynechal úplně, což se okamžitě negativně projevilo na okříšských výsledcích. „V jednu dobu jsem si říkal, jestli ještě vůbec někdy budu hrát fotbal,“ svěřil se tehdy.

Dopředu se nedívá

Na jaře 2010 se do branky vrátil a jeho výkonnost opět stoupala.

Dávno už na něm není žádná pauza znát. Navíc gólmani v pětatřiceti letech chytávají běžně i na vyšších úrovních. „Konec, ale ani žádný počet sezon neplánuji, jdu zápas od zápasu. Když samozřejmě vydrží zdraví, rád bych chytal co nejdéle,“ dodává Fiala.