Uf! Páteční výhra stála Vysočinu hodně potu a bolesti. Ubojované tři body jsou ale sladkou odměnou za dřinu v utkání, ve kterém se jihlavským fotbalistům příliš nedařilo.

Sparťanský rezervní tým je sice poslední v druholigové tabulce, na jihlavském stadionu ale aspiranta postupu notně trápil. „My jsme věděli, že Sparta hraje, přestože je poslední, dobrý fotbal,“ oddechl si po utkání trenér Vysočiny Roman Pivarník. „Viděl jsem jejich minulé utkání se Sokolovem, a dost jsem se jich bál,“ připustil Pivarník.

Sparta také od začátku Vysočinu k ničemu nepustila a domácí fotbalisté jen ztěžka, a v podstatě jen nahodile hledali cestu k její brance. Jedinou šanci prvního poločasu zahodil Kučera. „Místo obhození brankáře to napálil jen do něj,“ mrzelo kouče.

Změny prospěly

V poločase nachystali oba trenéři dohromady tři změny, z toho dvě jihlavské byly asi vydařenější. Jungr s Mešanovičem hru oživili a už po čtyřech minutách mohl druhý jmenovaný otevřít skóre. Napálil ale jen gólmana Holého. „To bylo špatně vyřešené,“ kroutil hlavou Pivarník. „Mohl ještě jít dál, prostoru měl dost. On ale zbytečně z patnácti metrů pálil a gólman měl čas střelu chytit.“

Spása tak přišla až dvaadvacet minut před koncem. Hráči Vysočiny zkusili rozehrát rohový kop nakrátko, kapitán Velický se elegantně na pětníku obtočil okolo dvou stínujících sparťanů a obehraný Valenta už jej mohl zastavit jen faulem.

S penaltou naložil bravurně Tecl a rozhodl o přísunu dalších tří bodů do jihlavské pokladnice. „V přípravě se mi penalty dařily, tak jsem si řekl, že to vezmu na sebe,“ klidně komentoval rozhodující okamžik utkání střelec Tecl.

O tom, že juniorka Sparty odjela z Jihlavy s prázdnou, se velkou měrou zapříčinil také brankář Vysočiny a exsparťan Jaromír Blažek. Jeho bleskurychlý reflex proti hlavičce Folprechta v 52. minutě byl nejen nádherným fotbalovým momentem, ale především základem ke konečné výhře. „Tam bylo trošku štěstí, že byl pod tlakem a neměl čas tu svoji ránu nějak zamířit,“ popisoval moment Blažek. „Náš obránce jej tam presoval, on to nemohl lépe zakončit, a proto se to dalo úspěšně vyřešit.“

Vítězství nad Spartou se rodilo těžce, ale o to více chutnalo. A mělo by být povzbuzením před další těžkými zápasy. „Když se nedaří, a vyhrajete, jsou to pro psychiku týmu ty nejlepší zápasy. Nic lepšího opravdu není. Když se daří, to umí vyhrávat každý. Když to ale nejde, a zápas přesto zlomíte, to je umění,“ těšilo zkušeného gólmana.