Vysočina si pozvala Třebíč k poslední přípravě před ligou po třech letech. Koncem července 2011 zvítězila doma drtivě 9:1. Sobotní pouze dvoubranková prohra (1:3) tak byla pro hráče HFK určitě přijatelná. „Někteří to na lavičce před koncem zápasu rozebírali a hlásili mi, že to je dobrý výsledek," culil se po utkání třebíčský kouč Libor Zelníček.
Ten však podobné nadšení po utkání nesdílel. „Co je dobrého na tom, když dostanete tři góly? 3:0 to byla úplná katastrofa, 3:1 alespoň jakž takž vypadá," zhodnotil Zelníček výsledek. „Díval jsem se i na výsledky jiných ligových a třetiligových týmů, a to bylo samé 0:3, 0:5… To je špatné. My když jsme hrávali, tak jsme se s třetíma ligama nadřeli o hodně víc. Vyhráli jsme horko těžko 2:1, a ještě nás zkopali," smál se třebíčský kouč, ale vzápětí snad poprvé zvážněl: „Pro Jihlavu to byla procházka růžovým sadem, ten rozdíl byl strašný. Naprosto markantní!"
Třebíčští hráči ale měli v nohách i sobotní zápas s Vrchovinou, navíc trenér nadále zkouší i případné posily. Ve druhém poločase nastoupilo trio z Pobřeží slonoviny a herně nevypadalo vůbec špatně. „To je pravda, mám z toho trochu zamotanou hlavu," uznal Zelníček. „Chystá se setkání se šéfem klubu panem Němcem, při kterém budu muset zhodnotit jejich výkony a to, zda budou přínosem. Těm klukům je osmnáct devatenáct let a těžko odhadnout, zda jsou to hráči do základu. Kdyby tady rok vydrželi, pak se můžeme bavit o tom, zda to budou dobří fotbalisti. Takhle jsem ještě na vážkách," nemá jasno o jejich budoucnosti trenér.
O své místo ale bojují. Například Bya skóroval v obou víkendových zápasech. „Nepleťte mi hlavu," žádá o trpělivost s verdiktem stále usměvavý Zelníček. „Já mám v paměti hráče, kteří na zkoušce dali v každém zápase gól a na dva nahráli, a v prvním mistráku hráli tužku. K nějakému rozhodnutí spěji, ale zatím to nechci komentovat."
Kvalitativní rozdíl mezi Vysočinou a Třebíčí byl viditelný, čemuž mohla dopomoci i rozdílná fáze stavu přípravy. Jihlava už ladí formu na ligu, HFK se do herní pohody teprve dostává.
S tím však na Zelníčka nechoďte. „To se bavíme o něčem, co se ani nedá srovnávat. Jaká příprava? My snad ani žádnou přípravu nemáme! Prostě jenom běžně trénujeme jako během roku, já jsem rád, když hráči dorazí na trénink v nějakém rozumném počtu," uzavřel příjemné nedělní fotbalové odpoledne výborně naladěný třebíčský kouč.
