Potěšil rodinu. Netradičně oslavil svůj dvanáctý ligový gól v této sezoně jihlavský útočník Haris Harba. Po přesné hlavičce v osmé minutě duelu s Brnem poslal gestem rukama srdce směrem k tribuně za brankou.

Zdravil tak přítomnou rodinu, která za ním do Jihlavy dorazila na krátkou návštěvu. „Od nás je to daleko, navíc všichni pracují, tak jsem rád, že mě mohli navštívit během Svátku práce," culil se po utkání kanonýr Vysočiny. „Lukáš Masopust to krásně nacentroval, mně už stačilo jen vyskočit a trefit to," popsal Harba svoji trefu.

Díky svému zásahu se posunul na čtvrtou příčku kanonýrské tabulky. Své střelecké konto mohl ještě rozšířit ve druhém poločase, ale v ideální pozici před brněnským brankářem zbytečně přihrávkou hledal právě Masopusta. „Byl jsem tam sám, ale viděl jsem na druhé straně právě Lukáše, kterému jsem chtěl na oplátku zase nahrát já, ale nepodařilo se to," želel zmařené šance bosenský hráč.

Přesto na jeho tváři nebyly patrné stopy zklamání. Vždyť výhra nad Brnem přinesla do jihlavské šatny vytoužený pocit bezpečí a setrvání mezi tuzemskou fotbalovou elitou. „Je to sice super, ale pro nás tím nic nekončí. Máme před sebou ještě tři zápasy, chceme každý z nich kvalitně odehrát a udělat ještě nějaké body," uvedl Harba, který si skalpu Zbrojovky cenil i z toho důvodu, že celý tým soupeře jasně přehrál: „Věděli jsme, že Brno mělo za sebou sérii bez porážky a hrálo dobrý fotbal. V celém utkání jsme ale měli hodně dalších šancí a myslím, že jsme byli lepší a zaslouženě vyhráli."

S výkonem Harise byla určitě spokojená i rodina, která během pozápasového rozhovoru vyvolávala jeho jméno a žádala si příchod svého hrdiny na tribunu: „Jsem rád, že jsem je mohl potěšit vstřelenou brankou. Snad budou spokojení," smál se uvolněný Harba.