To byl fičák. Jako na tobogánu si museli třicet minut připadat hráči FC Vysočina v nedělním prvním kole nejvyšší soutěže. Fotbalisté Sparty si dělali na hrací ploše, co chtěli a zaslouženě lehce se dostali do tříbrankového vedení. Tento náskok už nepustili a Jihlavu snadno zdolali 4:1 (3:1).

Jedinou radost zažili jihlavští fanoušci v nedělním večeru těsně před koncem prvního poločasu. Na Vaculíkův rohový kop naskočil Arnold Šimonek a přesnou hlavičkou překonal Vaclíka. Hráči Vysočiny tak gólově vyjádřili svoji sérii rohových kopů, při kterých ve vápně Sparty sice hřmělo, ale udeřilo jen jednou.

A co víc to vše se odbývalo už za stavu 0:3! Pražané totiž vlétli do utkání jako smrtící komando a domácí nevěděli, kde dříve lepit díry. Před brankou Vysočiny hořelo už po padesáti šesti vteřinách, kdy Blažek tygřím skokem zlikvidoval Matějovského pokus.

Po devadesáti vteřinách hry se osud jihlavských hráčů začal naplňovat. Kopic zahrál ve vápně rukou a kapitán Lafata poslal při penaltě Blažka na jinou stranu než míč 0:1. „Náš úspěšný vstup do zápasu byl hodně důležitý," viděl rychlou branku jako klíč k úspěchu trenér Pražanů Vítězslav Lavička.

Chaos v obraně

V deváté minutě Kadlec obhodil Blažka, na brankové čáře v poslední chvíli odvracel další pohromu Kopic. V 11. minutě ale Matějovský vysunul naběhnuvšího Lafatu a ligový kanonýr se sám před Blažkem znovu nemýlil. „Dali jsme Spartě dva dárky, a pak už to pro ně byla sranda," nechápal přístup svých spoluhráčů Jaromír Blažek. „Od nás to byl naprosto šeredný výkon," nešetřil tým jihlavský gólman.

Na konci dvacáté minuty už Lafata pomýšlel na hattrick. Po jeho bombě z dvaceti metrů však stačil Blažek míč přes pravou tyč vytlačit do bezpečí. Jak byla jihlavská obrana lehce prostupná, ukázal třetí gól Sparty. Domácí nestačili zachytit rychlý kontr po levé straně, Hušbauer z vápna napálil domácího brankáře, ale měl dost prostoru a času doběhnout si k odraženému míči a Vysočinu dorazit. „Sparta byla od prvního okamžiku lepším celkem, nepouštěla nás do hry a z jejího náporu pramenily chyby, kterých jsme se dopouštěli v obraně," musel uznat trenér Vysočiny František Komňacký.

Teprve poté tlak týmu v rudých dresech poněkud uvadl. Jihlavané hrozili ze standardních situací, vypracovali si především zmíněnou sérii rohových kopů, po které snížili, a vykřesali naději pro druhou půli. „Naše hráče ctí, že se dokázali trochu oklepat a vstřelit kontaktní gól," cenil si jinak posmutnělý Komňacký. „Stalo se tak samozřejmě po standardní situaci, jinou zbraň jsme na Spartu neměli."

Po změně stran Vysočina zkusila aktivní hru, ale recept na zkonsolidovanou obranu Sparty nenašla. Navíc první akce Sparty ve druhé půli opět skončila gólem. Zcela nepokrytý Kadlec hlavičkoval po centru Hušbauera prakticky do prázdné branky.

Závěrečná půlhodina duelu se dohrávala už jen z povinnosti. Kosmeticky upravit stav mohl těsně před koncem střídající Kliment, jeho povedený pokus pod břevno skvěle vyškrábl Vaclík a jen tím podtrhl pohodu, ve které Sparta zápas v Jihlavě zvládla. „Mohlo to být i o víc, klidně o sedm osm gólů," uznal zklamaný Blažek. „Měli bychom si sednout na zadek, zamyslet se nad sebou a začít hrát ligové zápasy. Nepřistupovat k tomu jako k přáteláku."