Základní skupiny letošního ročníku fotbalových klubových evropských soutěží jsou přesně v polovině. Moc mě těší, že je velký předpoklad k tomu, aby se kompletní česká trojice v nich představila také ve vyřazovací části.
Ve čtvrtek opět zářila Plzeň. Přiznám se, že i bod z horké půdy Dinama Záhřeb bych před utkáním považoval za výrazně plusový. Jenže Viktoria to letos v pohárech umí. Gólů sic moc nedává, ale ještě méně jich inkasuje, proto je s šestibodovým náskokem na zbývající trojlístek ve skupině na čele tabulky.
Nyní tak Plzni „stačí“ ze tří utkání, navíc dvojice domácích, udělat čtyři body, možná budou stačit i tři, a zajistit si první místo. Jsem přesvědčený, že toho Koubkova družina dosáhne, čímž by navrch přidala do českého klubového koeficientu další bonusové body.
Pražská Slavia sice hodně hloupě padla v Římě, ale neumím si představit, že by v konkurenci Šeriffu a Servette nepostoupila. Naopak, jsem přesvědčený, že v domácí odvetě AS Řím porazí a postoupí z prvního místa. Karty drží pevně ve svých rukou, cokoliv jiného než postup by bylo velkým zklamáním.
U Sparty vidím šance na postup přece jenom střízlivěji, řekněme 50 na 50. Velká škoda, že Letenští nevyužili v domácím souboji se skotskými Jezdci místy až drtivý tlak v úvodním dějství. Po pauze už to byla jiná káva a nakonec museli být rudí pomalu rádi za bod.
Rozhodne se příští týden na půdě Rangers. Pokud tam Letenští padnou, rozdají si to asi s kyperským Arisem Limassol jen o „přechod“ do Konferenční ligy. A ani to nebude žádná procházka růžovým sadem.
Nuže, je se na co těšit…
