Tentokrát začnu od konce. Nesmírně rád se budu v následujících řádcích mýlit. Pokud se, po očekávaném postupu na Euro 2024, bez ohledu na konečný výsledek na něm, dokážou Češi probojovat také na následující světový šampionát v roce 2026, smeknu klobouk a okamžitě si na řádcích, těmto podobným, posypu hlavu popelem.

Pomyslně, samozřejmě, ale všem těm, kteří v úterý rozhodovali o dalším osudu trenéra Jaroslava Šilhavého, se zde omluvím. I přes všechnu kritiku a výtky, které směrem k trenérovi reprezentace, ale i vedení Fotbalové asociace ČR mám, vždy budu jejím velkým fanouškem. A přát si budu vždy její úspěch, ať už bude jejím koučem Petr, nebo Pavel.

A nyní ten horší scénář, kterého se obávám. Kouč Šilhavý zůstává, na 99 procent až do července příštího roku, možná i déle. Proč? Postup z nejsnazší možné kvalifikační skupiny na Euro (kéž by se opakovala i pro kvalifikaci na MS 2026…) by snad zvládl i noční vrátný kdejakého krachujícího podniku. Sorry, pane trenére, ale ta nadsázka bohužel sedí.

Inkasovanou brankou v poslední minutě hry, navrch po velké chybě obrany, podlehli fotbalisté Speřic (v červeném) na domácí půdě předposlední Břeclavi 3:4.
Mrzutá ztráta. Fotbalisté Speřic veledůležité body Břeclavi doslova darovali

Co bude dál? Tak schválně, jestli se trefím… Vedení FAČR na listopadové tiskovce sdělí svoji „mírnou“ nespokojenost s průběhem kvalifikace s tím, že Šilhavý musí na Euru postoupit ze základní skupiny, jinak se pakuje. Další obezlička. Po rozšíření mistrovství Evropy na 24 týmů je skoro trapasem velikosti a lidnatosti Česka nepostoupit do bojů o medaile. Pokud nedostane „skupinu smrti“, tak je velká pravděpodobnost, že z ní postoupí (udělat medaili, beru všechna kritická slova zpět).

Ale Češi, pokud ji přelezou, (zřejmě) okamžitě pojedou domů. A jede se dál. Zasedne opět výkonný výbor FAČR, který prohlásí, že realizační tým splnil úkol, tudíž se mu prodlužuje smlouva. A už o rok a půl později, možná i dříve, se budeme zase divit.