Asi jako většina fotbalových fanoušků v Česku, i já jsem věřil ve čtvrteční postup pražské Slavie přes nizozemský Feyenoord do semifinále Evropské konferenční ligy. Žel, tento sen zůstal nenaplněný. A je to obrovská škoda.
Vůbec mi nešlo o „nějaké“ semifinále, ale byl jsem přesvědčený, že slávisté mají reálnou šanci premiérový ročník třetí evropské klubové soutěže vyhrát!
Co mě k tomuto optimismu vedlo? Několik důvodů. Předně velké pohárové zkušenosti sešívaných z posledních let. Dále soupeři, kteří by je v semifinále (Marseille) či v případném finále (lepší z dvojice Leicester – AS Řím) čekali. Posledním, hovořícím ve prospěch Pražanů, pro mě byl faktor Trpišovský. K němu myslím není třeba cokoliv dodávat.
Bohužel to nevyšlo. Ale jakým způsobem? Neváhám jej označit za idiotský. Ano, fotbal je o chybách. Ale to, jak lehce si český fotbal nechal proklouznout příležitost na historický triumf v evropských pohárech, ve mně doslova vaří krev.
Vím, je to jen fotbal, ve světle událostí posledních týdnů na Ukrajině malicherná záležitost. Nicméně mám čím dál tím větší pocit, že pokud někdo dokáže český fotbal připravovat o velké úspěchy, je to hlavně sám český fotbal…
