Byť nastoupil v jedenácti zápasech, starty sbíral spíše po minutách. Svoji velkou šanci proti Českým Budějovicím ale chytil pořádně za pačesy. A rozhodl zápas!
Zraněními a karetními tresty zdecimovaná základní sestava Vysočiny nabídla šanci náhradníkům. Roli podhrotového hráče svěřili jihlavští trenéři jedenadvacetiletému Tomáši Kučerovi.
Ten se v první půli spíše hledal, po změně stran se zastřeloval, a v závěru utkání udeřil. Chladnokrevně z otočky nedal Daňkovi šanci a přivál klid do kabiny svého týmu pro zimní přestávku. „Jsem rád za nabídnutou šanci v základu i za to, že jsem ji využil," děkoval se po utkání Kučera.
Prořídlý kádr Vysočiny to neměl jednoduché, což si všichni ve žlutém uvědomovali. „Před zápasem v kabině bylo hodně znát, že se jedná o důležitý zápas. Panovala určitá nervozita, ale i natěšenost na zápas," prozradil Kučera.
Na hřišti dostal roli Marka Jungra. „Snažil jsem se z pozice podhrotového hráče nabíhat a dostávat se do zakončení. Relativně se mi to dařilo, vstřelená branka je takový bonus navíc," zhodnotil svůj výkon havlíčkobrodský odchovanec, který v utkání brnkal na nervy spoluhráčům i fanouškům.
Dvě neproměněné tutovky nakonec nemrzely. „Chyběl mi klid při zakončení. Myslím si, že to byly větší tutovky než ta při gólu. Moc mě mrzí, že jsem je neproměnil, naštěstí se mi to podařilo napravit," oddechl si Kučera.
Po první polovině soutěže je Vysočina ve středu tabulky s dobrým bodovým základem. „Ještě nás čeká zápas v Plzni, kde můžeme hrát v klidu," naznačuje Kučera, že třeba ještě tým rozšíří své konto. Na dosavadní bodový zisk je ale pyšný: „Mohlo to být dokonce ještě lepší, ale i horší. Devatenáct bodů je však dobrý základ pro druhou část sezony."
