Osobnost Deníku

Jihlavská juniorka totiž na fantastickou první část soutěže vůbec nenavázala. Pouhých šest jarních bodů jí ale k vytyčenému cíli – záchraně – stačilo!
Kdo se podíval na tabulku po podzimu, určitě by ho nenapadlo, že béčko FC Vysočina - třetí nejlepší celek, s třiceti body na kontě - bude mít v závěru soutěže nahnáno.

Takřka nemožné se ale stalo skutečností. Jihlavská juniorka během odvetné části postupně prohospodařila skvostný náskok před sestupem ohroženými soupeři a záchranu vybojovala až dvě kola před koncem!

„Tak, jak byl mimořádně úspěšný podzim, bylo mimořádně neúspěšné jaro,“ říká trenér B-týmu FC Vysočina Jihlava Tomáš Jansa, jehož tým se propadl až na 12. místo a od sestupu do divize ho dělily jen tři body!

Juniorka vstupovala do odvetné části z třetího místa, se skvělými třiceti body – na podzim se vzpomíná asi dobře.
Samozřejmě. Podzim byl mimořádně úspěšný. V té době hrálo dobře A-mužstvo, a to se odráželo i směrem k nám. Z druholigového kádru se utvořila dost stabilní skupina, která téměř pravidelně nastupovala, a my byli sehranější.

Jenže tento úspěšný systém se po zimě neudržel, proč?
Těch třicet bodů mělo vliv na rozhodování, v jaké roli bude béčko na jaře působit. My vycházíme z momentálních potřeb klubu, takže jsme se přizpůsobili
tomu, že áčko hrálo o ligu a ani dorost neměl jistotu záchrany ligy. Ta strategie byla stanovená v určité fázi, kdybychom neměli tolik bodů, byla by jiná.

Proto jste do odvetných bojů nastoupili s hodně okleštěným kádrem?
Ano, pro jaro jsme měli k dispozici vlastně jenom deset hráčů!

Paradoxem ale je, že se v juniorce za celou sezonu protočil několikanásobný počet fotbalistů.
Vystřídalo se tady 44 hráčů, což je jeden z hlavních faktorů. Chyběla nám sehranost a hlavně automatizmy – proto jsme například dostávali obrovské množství gólů ze standardek.

I proto asi budete chtít na jarní část rychle zapomenout.
Tak, jak byl mimořádně úspěšný podzim, bylo mimořádně neúspěšné jaro.

Druhá polovina soutěže je vždycky specifická, už od prvních kol začalo jít do tuhého. Problémy jste museli očekávat.
My jsme byli na určité problémy připraveni, ale že to bude až tak komplikované, to jsem neočekával.

Na potíže jste si zadělali už na začátku, který jste nechytili a prohráli šestkrát v řadě. Zažil jste někdy takovou dlouhou černou sérii bez bodu?
Ne, takovou, jako hráč ani jako trenér, nepamatuji.

Co vám v tu chvíli probíhalo hlavou? Byly to už myšlenky na záchranu?
Po té sérii bylo jasné, že nezačneme z ničeho nic vyhrávat a vrátíme se do toho pásma, kde se bude hrát boj o záchranu.

Ale problém určitě nebyl pouze v již zmíněné strategické změně. Herně jste přece nepropadávali.
My jsme hned v prvním kole urazili toho fotbalového pánaboha. S béčkem Zlína jsme měli zápas jednoznačně v moci, vedli jsme, vytvořili si dost šancí, ale vlastními chybami se to otočilo proti nám, a takové bylo vlastně celé jaro.

Už jste to zmínil. Proměňování šancí – dá se říci největší jarní bolest juniorky?
Určitě. Fotbal rozhodují góly a my jsme je i přes množství šancí nedokázali dávat. Ve spoustě utkání jsme to byli právě my, kdo měl první šance v utkání, třeba i teď, proti Znojmu. Strašně těžko jsme se ale prosazovali.

A jistota, při pohledu na inkasované branky, z vás nesršela ani před vlastní brankou.
Některé góly jsme dostávali po školáckých chybách. A když tohle sečtete, tak to eliminuje veškerou snahu a dění na hřišti. Když neúspěšně řešíte tyto rozhodující faktory, nemůžete uspět.

Ale vy jste „uspěli“. Soutěž jste zachránili i s pouhými šesti jarními body.
Řekl bych, že je to určitá kuriozita, že se tohle stalo a ty body stačily.

Asi to byl hodně náročný boj, který „bolel“.
Všichni jsme pracovali naplno, ale přesto se ty výsledky nedostavovaly. Někdy mi bylo těch kluků i líto.

Je nějaký recept, aby se taková situace už neopakovala?
Pokud budeme schopni stabilizovat A-mužstvo v soutěži, a rok co rok doplňovat juniorku mladými hráči, může být ta strategie jiná, taková, která by byla nejlepší pro oddíl a samozřejmě i hráče.

Ale náročné sezony v MSFL vás čekají zřejmě pořád.
Musím upozornit na to, že udržet dlouhodobě rezervu ve třetí nejvyšší soutěži není tak jednoduché. Viz předloňský sestup Ostravy či letošní sestupy Zlína a Slovácka. A nám se to zatím od našeho postupu vždy podařilo!