Za všechny na začátek hlášení (z dřevních dob fotbalu ještě bez informačního systému) zpravodaje fotbalového utkání z Kožlí: „A pak pan rozhodčí naprosto ovlivnil zápas. Koželského hráče vyloučil za zcela běžný faul bez míče zezadu.“

Jedna taková se udála v utkání předposledního kola moravskoslezské divize D fotbalistům Žďáru nad Sázavou ve Spytihněvi, při jejich postupové sezoně 2011/2012.

„Na jednoho z našich ofenzivních hráčů přišla v první půlce slabší chvilka a velice akutně si potřeboval odskočit na velkou. Také hned signalizoval naší lavičce, že okamžitě potřebuje klíče od kabiny,“ směje se tehdejší střelecké eso FC Žďas Václav Pohanka, dnes asistent trenéra v tomtéž klubu.

Úprk ze hřiště však u „postiženého“ přišel v nejnevhodnější možný okamžik. „Zrovna jsme rozjížděli nadějně vypadající příležitost, chtěl jsem nahrávat a najednou vidím, jak spoluhráč přeskakuje zábradlí a se slovy k pomeznímu „já musím“, zmizel v kabině,“ doplnil Pohanka. Možná i to zapříčinilo porážku 0:2 jeho mužstva.

A nebo jiný příběh. Víte, jak to bolí… Když vás někdo do oněch míst trefí.

To poznal jeden z obránců Velkého Beranova v jarním zápase v Přibyslavicích (2:2). Bleskurychle to okomentoval jeden z žoviálních fanoušků domácího týmu. "Tak dneska tě v noci manželka nepochválí."

I přes zjevnou bolest se musel dotyčný fotbalista hořce pousmát. Tábor fanoušků týmu z Jihlavska přispěchal s odpovědí: "Tak to vypadá, že bude v nemilosti i v pondělí a úterý."

Pomyslný tenisový míč se vrátil na stranu fanouška Přibyslavic. "Tak zaskočí soused." V tu chvíli se úsměv obránce Beranova změnil ve zděšení. Není potřeba připomínat, že polovina stadionu burácela smíchem.

Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe, chtělo by se říci o následující situaci, která se udála na Pelhřimovsku. Na konci září 2015 se v rámci I. A třídy střetli fotbalisté Speřic a Pacova. A zápas to byl vyhecovaný až nervózní. Hosté se dostali do výhody, vedli 1:0. To platilo až do 78. minuty.

Domácí v ní kopali penaltu, Martin Pohan ml. s jistotou srovnal a oslavu gólu doprovodil výrokem směrem k brankáři: „Tak si ho voloupej,“ stojí v zápise o utkání. Jelikož už jednu kartu měl, následovala druhá žlutá a po ní i červená. Pohana musela přehnaná oslava mrzet, Speřice v oslabení inkasovaly gól na 1:2. Tři minuty před koncem rozhodl Vítámvás.

Fotbalisté Pacova byli, sice o nějaký ten rok dříve, také u další úsměvné story. Na západ našeho kraje dorazila v premiérové sezoně krajského přeboru Vysočiny Bystřice nad Pernštejnem. Ta dostala v průběhu zápasu výhodu pokutového kopu, jeho se ujal špílmachr Zdeněk Sklenář.

„Ten se však před utkáním domluvil se stoperem Trojanovičem, že mu z penaltového puntíku míč přistrčí a Milan zakončí,“ popisuje současný trenér Bystřice, tehdy obránce, Oldřich Veselý.

Zahrání celé situace však dostalo komické rozměry. „Zdenál při rozběhu zakopl, v pádu však stačil míč posunout. Trojanovič k němu přiskočil, balon však napálil už do ležícího gólmana. Měli jsme štěstí, protože odraženou merunu dokázal napodruhé dostat do sítě Pacova,“ ještě dnes se při vzpomínce pousměje Veselý.

Nejvíce veselých historek nabízí okresní soutěže. Spoustu jich mají v béčku Nové Vsi. Jedna se váže k několik let starému domácímu postupovému souboji ve III. třídě s rezervou Velkého Meziříčí.

„Den před zápasem proběhla oslava narozenin a trošku se to „zvrtlo“. Selátko se nesnědlo, a tak nám ho kamarád přihrál a čtvrthodinu před zápasem donesl do kabiny. Nacpali jsme se vepřovým, zapili pivem a šli na zápas,“ usmívá se při vzpomínce pamětník Václav Bureš.

A výsledek? „Dostali jsme výprask 0:5, fanoušci nás sepsuli, ale v mužstvu byla taková pohoda, že jsme na ten neúspěšný výsledek vyrazili zapomenout na další akci,“ dodal ještě Bureš.