Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Na jednu věc se ale mohou na hřišti Na Valech pořád spolehnout. „Nabídka v našem bufetu je dlouhé roky stejná. Nic se tam nevymýšlí, maximálně se změnily značky piv,“ podotýká člen vedení klubu a aktivní hráč Tomáš Kyzlink mladší.

Nedávno se v Budlině, jak se místnímu stánku mezi domácími přezdívá, čepovalo pivo značky Hostan z nedalekého Znojma. Nyní si hosté vyberou hned ze dvou variant. Za Plzeňský Prazdoj zaplatí osmatřicet korun, za desetistupňový Radegast o deset míň. „O pivo je samozřejmě při utkáních největší zájem. Když je teplo, vytočí se klidně tři sudy po šedesáti pivech, v zimě ale zase třeba jenom jeden,“ praví Kyzlink.

V utkání 13. kola FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY mezi žižkovskou Viktorií a Vysočinou Jihlava branka nepadla.
Na Žižkově se diváci gólů nedočkali. Vysočina veze domů rozpačitou remízu

Výkony hráčů na trávníku diváci rozhodně nesledují hladoví. „Když je fotbal, máme klobásy nebo oblíbená cigára ze Šebkovic. Jinak nabízíme klasická hospodská jídla jako nakládaný hermelín a utopence,“ líčí odchovanec moravskobudějovické kopané.

Občas se ale prý objeví i stížnosti. „Když na zápas přijde málo lidí, v udírně ani neroztápíme. To pak naříkají, že není nic k jídlu. Jinak jim u nás nic nechybí,“ ujišťuje s úsměvem Kyzlink.

Naopak při letních turnajích v malé kopané, který se letos v Moravských Budějovicích konal podruhé, je z čeho vybírat. „Měli jsme maso v lodně, klobásy, kuřecí i hovězí steaky, polívku a samozřejmě ve velkém se prodávaly párky v rohlíku. O ně byl větší zájem než o maso, když jich připravíme třeba pět set, všechny zmizí,“ směje se osmadvacetiletý hráč.

V podzimní divizní derniéře zdolali fotbalisté Havlíčkova Brodu (v černobílém) krajského rivala ze Staré Říše (v červeném) 2:0.
OBRAZEM: V krajském derby slavili domácí. Havlíčkův Brod zdolal Starou Říši

Při první fotbalové pauze kvůli koronavirové pandemii se Budějovičtí pustili místo tréninků do prací v jejich Budlině. „Máme novou udírnu, vymalovali jsme, udělali velké logo klubu na zeď, pořídili nové stoly, posezení a pergolu,“ vyjmenovává Kyzlink.

I proto byl bufet u potoku Rokytka otevřený od června až do poloviny září téměř každý den. „Máme největší zahrádku ve městě a rádi bychom ji v nejbližší době zastřešili, aby se na ní dalo sedět i v dešti. Velká výhoda je, že když nechcete, tak vás tam moc lidí nevidí. Děti pak můžou lítat, kde chtějí a auto je nesrazí,“ dodává Kyzlink.