Nový kouč si pochvaloval v zápase proti kvalitnímu soupeři změny v pojetí hry i nasazení.

Máte za sebou premiéru. Jaká byla?

Velmi těžká. Myslím ale, že jsme viděli velmi atraktivní utkání. Myslím tedy divácky atraktivní utkání, pro nás pro trenéry to byl trochu horor. Oba týmy měly snahu dát gól.

Trenér Luděk Klusáček byl odvolán dva dny před zápasem s Duklou. Co se stačilo za tak krátkou chvilku stihnout?

Především bylo potřeba motivovat hráče, že můžou vyhrávat, to se podařilo. Dále jsme měli vymyšleno několik herních variant a museli jsme se rozhodnout pro tu optimální. No a samozřejmě došlo i ke změnám, to jste viděli.

Vítězství se vám v dobře rozehraném zápase urvat nepodařilo, remíza však také není k zahození, že?

My jsme hráče nabádali k tomu, že výsledek se dostaví, jen když odvedou stoprocentní práci. Hráči si sáhli na dno, vydali se ze všech sil. S tímto požadavkem jsme však měli obavu, aby se velká bojovnost nepromítla do kvality hry. To se trochu projevilo, měli jsme problém s kombinací uprostřed hřiště, na druhou stranu jsme byli nebezpeční při útočení po stranách.

Co se vám promítlo hlavou, když jste během několika minut ztratili nadějné vedení a najednou prohrávali 2:1?

Samozřejmě to byl těžký okamžik, snažili jsme se dát hře impuls. Naštěstí jsme dokázali rychle vyrovnat, a to bych označil jako klíčový okamžik. V předchozích případech se nám nikdy nepodařilo otočit výsledek, když jsme prohrávali. Pokud budeme takhle hrát i nadále, tak se brzy dostaneme ze sestupových pozic.

Nemrzí vás, že jste nestřídali dříve? Dukla si od nějaké padesáté minuty vytvořila velký tlak, gól visel doslova ve vzduchu…

Z tribuny ale není vidět to, co my můžeme od lajny hřiště. Po hodině hry jsme se dostali do situace, kdy z objektivních důvodů některým odchází síly, protože toho dnes opravdu hodně odevzdali. Nebylo pro nás jednoduché to v dané situaci řešit, neboť signálů ke střídání jsme měli více ze strany hned několika hráčů. Během těch několika málo minut jsme museli vyhodnotit, jaké hráče, kteří si o střídání říkali, ze hřiště stáhnout. S úbytkem sil souviselo i dění na hřišti, kdy jsme se začali propadat v obraně a nestačili jsme ve středu hřiště bránit útoky soupeře. Navíc Dukla předvedla opravdu kvalitní výkon, herně vypadali velice dobře.

Mluvil jste o změnách v sestavě. Tou zásadní bylo nasazení Murise Mešanoviče od začátku zápasu. To se povedlo…

Je potřeba říci, že o nasazení Murise jsme vždycky i předtím s Luďkem (Klusáčkem pozn. autora) korektně diskutovali. Není tajné, že jsme měli párkrát rozdílný názor. Rozhodující slovo má však trenér, samozřejmě pak musí být potvrzené výsledkem. S Luďkem jsme ale zvažovali nasazení Murise či Pavla Dvořáka podle obrany soupeře, podle toho, kdo se mohl v daném zápase lépe prosadit.

Hned v první zprávě jste říkal, že nebudete papírový trenér. Jak máte společně s Romanem Kučerou rozdělené pravomoce, třeba v tréninku?

Přímo na hřišti z nich povede většinu Roman, některé já, některé budu jen sledovat a na některých nebudu vůbec. Pořád mám i povinnosti jako sportovní manažer. Den má ale hodně hodin, takže nebojte, všechno se dá stihnout. Navíc s prací ve sportovním úseku mi pomůžou ředitel klubu Zdeněk Tulis a směrem k mládeži Josef Morkus.

V úterý končí přestupní termíny. Plánujete ještě posílit tým?

Nemůžu vám ještě říct jméno, ale nebude to asi hráč na hranici základní sestavy. Typologicky usilujeme o bojovníka, je to talent ze sparťanské líhně.