Jestli dnes někdo mezi půl čtvrtou a půl šestou projížděl Polnou, možná si myslel, že je ve městě duchů. V Polné, kde žije kolem pěti tisíc obyvatel se jich tři a půl tisíce tísnilo na malém stadionku, kde kvůli velkému zápasu musely narychlo vzniknout i provizorní tribunky.

Velká sláva zde v podstatě zastavila život. I sami hráči si brali dovolenou z práce nebo si vyřizovali omluvenky ze školy. Jen aby si mohli užít sváteční střetnutí, zřejmě největší v klubové historii.

Takový zápas se tu už nemusí opakovat, byli si vědomi i sami borci Polné.

Domácí se navíc vůbec nemají za co stydět. Favorita si oťukávali, zkoušeli, co jim dovolí a postupně předváděli i pohledné kombinace a kličky. Třeba Radakovič si po jedné z nich doslova sedl na zadek.

Kanga a spol. se dostali po dvaceti minutách do vedení, ale poté se dlouho trápili. Špatná finální fáze, nepřesnosti. Její obranou se naopak několikrát prohnali domácí hrdinové a třeba nad Lukášem Váchou se kvůli dvěma stažením soupeře vznášela hrozba červené.

Jen ta koncovka. O těsné vedení mohla Sparta několikrát přijít. Rozdíl divize a ligy byl však v tomto případě poznat. A Pražané úspěšně navyšovali náskok. Mezitím se však čestné trefy dočkali i domácí a střelec David Čížek tak má zážitek na celý život.

I přes prohru 1:4 se domácí obecenstvo rozloučilo se svými hráči mohutným potleskem. Proč by také ne? Proti ligovému celku si dokázali, že se dá hrát s každým, a svým entuziasmem pobavili všechny přítomné. Za jejich výkon (a výbornou klobásu na grilu) si zaslouží velkou pochvalu.