Nováček I. B třídy skupiny A z Antonínova Dolu se zatím cítí v krajské soutěži jako ryba ve vodě, protože ještě nezaváhal. „Před sezonou jsem povídal, že po třech kolech budu brát pět bodů a už jich máme šest, a ještě zápas k dobru,“ libuje si kouč Vladimír Čurda, jehož tým o víkendu vyhrál v Herálci 4:1.

A to přitom v poločase prohrával 0:1. „V první půlce nás soupeř pomocí dlouhých nákopů držel na naší půlce, ale skvělá obrana vedená Lubošem Slavíkem si s tím dokázala poradit. Měli jen jednu šanci a gól dali po sporné situaci. My jsme hráli na brejky a měli šancí pět,“ nastiňuje trenér Antonínova Dolu, jehož tým se prosadil střelecky po obrátce. A to hned čtyřikrát, takže druhá výhra byla na světě! „Byli jsme na hřišti jen my, žolík Gavallér dal dva góly za minutu, a bylo rozhodnuto. Asi si tím říká o základ. Ale celkově je spokojenost. Pochválit musím všechny. Celý tým má za jedna a pan Slavík jednička s hvězdičkou,“ dodává.

Na vítězné vlně se veze i ve skupině B tým Luk nad Jihlavou, který po pádu z „átřídy“ zatím pod novým koučem Vladimírem Hekerlem neprohrál. V prvním kole smetl 6:0 Štěpánov, tentokrát doma porazil 3:0 rezervu Velké Bíteše. „Vstup se vydařil a ty body jsou dobré. Zatím můžeme být spokojení, ale jsou to jen dva zápasy, celá sezona před námi, musíme být na zemi,“ krotí euforii trenér Luk. A ví proč. Nedělní domácí mač s Bíteší sice skončil 3:0, ale hosté si takovou prohru nezasloužili. „Nebyl to jednoduchý zápas. Bíteš hrála velice dobře, a kdyby dokázala některé situace lépe vyřešit, bylo by to jiné. Myslím si, že ten minulý zápas i celkově výkon byl lepší. Teď jsme dělali více chyb, které naštěstí soupeř nedokázal potrestat,“ dodává Hekerle.

Tím třetím do party, který odstartoval „bétřídní“ sezonu excelentně, je Rantířov. „To jsme chtěli, abychom nebyli zbytečně nervózní. Dva zápasy, šest bodů. Ten mladý mančaft si začíná sedat,“ těší rantířovského trenéra Radka Pavlíčka, jehož tým zahajoval sezonu domácím dvojzápasem. Na úvodní výhru 4:1 nad Nedvědicí dokázal navázat i s Rapoticemi, které dokonce porazil 5:1. „Pro nás to nebyl neznámý soupeř a taktika byla jasná, hrát svou hru, v klidu a vyčkat, s tím přijde soupeř. A postupem času zvyšovat aktivu. A to se nám povedlo. Klukům jsme dali nějaké pokyny, které drželi, a za to jsem rád,“ uzavírá Pavlíček.