Do Třeště se z Telče Václav Trnka přiženil, ale chvilku trvalo, než se rozhodl „měnit“ fotbal ve svém novém bydlišti. „Čtyři roky jsem tu bydlel, ale fotbal jsem hrál ještě v Telči. Až když jsme spadli z bétřídy, přešel jsem do Třeště, kde jsem spoustu kluků znal,“ přibližuje Trnka.

V tu dobu byla Telč oproti Třešti herně výš a on po svém příchodu dostal funkci hrajícího trenéra. „Bylo to tady trochu jiné než v Telči. Tam hráli kluci z vyšších soutěží, a proto už jsem měl trochu představu, jak by to mohlo vypadat,“ nastiňuje později i kouč mládeže a nakonec nejvyšší funkcionář klubu.

Od roku 1986 se pomalu ale jistě začalo v Třešti budovat mnohem silnější jádro. „Dlouho to tu bylo nahoru a dolů. Někdy se dařilo, někdy ne. Ale pak kluci pochopili, že je potřeba pravidelně trénovat, aby se to zvedlo. Od té doby, co jsme začali, jsme se během pěti let dostali do bétřídy. Tu jsme hráli skoro deset let, výjimkou byl jeden rok. Stabilizovalo se to,“ těšilo ho.

Fotbalový tým Třeště - 80 léta.
Třešťský fotbal začal před sto dvaceti lety. Díky legionářům a Bartošovi

V devadesátých letech se stále hrálo na hlinitopísčitém hřišti. „To byl takový standard. V létě tvrdé, na podzim bláto,“ vzpomíná Trnka. Ani zázemí nebylo dlouhou dobu komfortní. „Kabiny byly bez teplé vody, improvizovalo se. Ale dala se dohromady dobrá parta, která tím žila, a netrvalo to dlouho, a svépomocí se zavedla teplá voda. Tak nějak se to posouvalo, jak vybavení areálu, tak i herně,“ doplnil.

Posun vpřed byl znát i po devětaosmdesátém roce. „Revoluce tomu obrovsky prospěla. Z těch písčitých hřišť se přecházelo na trávu. Daly se totiž sehnat granty, a mohly se opravovat třeba kabiny,“ potvrdil nynější šéf třešťského fotbalu, který se z travnatého pažitu mohl radovat ale až v roce 2001. „Když se to vybudovalo, bylo to něco úžasného. Přitom se vedle udělalo ještě tréninkové hřiště s pískovým povrchem, což byl na tu dobu velký pokrok,“ vrátil se o dvacet let dozadu.

Po jeho příchodu do přítomnosti se v Třešti udělal velký kus práce a odměnou byla i větší poptávka po sportu z řad dětí. „Samozřejmě s tím, že se začalo dařit a lepšily se podmínky, se zvýšil i zájem mladých hráčů. Byli tady i povedené ročníky a kvalitní fotbalisti. Třeští prošli třeba bratři Michal a Dušan Lovětínští,“ připomněl, že prvně jmenovaný se přes Třešť dostal do Jihlavy, s níž si zahrál i nejvyšší soutěž. „Za těch posledních pětadvacet let se to posunulo ohromně. Až mám trochu obavu, aby v těch krásných areálech a na hezkých hřištích měl kdo hrát,“ uzavírá Václav Trnka.