Čím větší skleník chcete mít, tím kvalitnější základy musíte vybudovat. Podezdívku přizpůsobte jeho velikosti a hmotnosti.
Zdroj: Shutterstock
Fóliovník
Zdroj: Archiv
Ideálním obdobím ke stavbě skleníku je podle zahradníků babí léto.
Zdroj: Archiv
Při umisťování hledejte místo, které bude co nejvíce slunné a co nejméně větrné.
Zdroj: Archiv
Pařeniště. Mělké pařeniště poslouží pro předpěstování rané zeleniny, hluboké pařeniště využijete jako plnohodnotné místo pro její pěstování.
Zdroj: Archiv
Každý skleník musíte větrat a zavlažovat. Proto není od věci mít do něj zavedenou vodu a elektřinu.
Zdroj: Archiv
Rám pařeniště lze postavit ze silných prken, cihel či opracovaných kamenů. Stěny je vhodné zapustit až na dno jámy, nebo musí stát na jejích okrajích stabilně a dobře těsnit.
Zdroj: Archiv
Zdatným pomocníkem při pěstování zeleniny je také fóliovník. Jeho výhodou je, že nevyžaduje budování pevných základů a snadno ho přemístíte, kam zrovna potřebujete.
Zdroj: Archiv
Jak postupovat při stavbě pařeniště? Místo by mělo být co nejvíc přikloněno ke slunci. Zadní – severní strana – je vyšší, jižní nižší.
Zdroj: Archiv
Konstrukci skleníku můžete zakoupit v obchodě nebo na internetu. Nejčastěji používané modely skleníků se prodávají ve formě stavebnice.
Zdroj: Archiv
onstrukce skleníků má být pevná, lehká, s malými průřezy materiálu, aby stěny propouštěly maximum přirozeného světla.
Zdroj: Shutterstock
Sklo by mělo být nejméně 4 milimetry silné. Nejlépe propouští světlo, je nejtrvanlivější, zvláště pokud je zesílené a tvrzené.
Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock
U dřevěných konstrukcí skleníků je použitelný také trámový základ s vydlabanými otvory pro příčle a kostru skleníku, připevněný na rovném betonovém podkladu.
Zdroj: Shutterstock