Jeho kouzlo tkví v dochucení a přílohách. Určitě jej nezapomeňte zakápnout olivovým olejem, přidávat ale můžete i různé bylinky. Zakusuje se k němu typicky pita a na proužky nakrájená čerstvá zelenina. Pokud si nedokážete odpustit maso, je tradiční volbou jehněčí nebo mleté hovězí.

Hummus neboli hometz?

Debata o tom, odkud hummus pochází, je pravděpodobně stejně stará jako hummus sám. S podobnou neoblomností si jej přivlastňují Řekové, Izraelci i mnohé arabské národy. Pravděpodobně první písemná zmínka o hummusu je datována do egyptské Káhiry 13. století. Protože Egypťané a Řekové bývali čilými obchodními partnery, mají i podobné národní kuchyně. K hummusu se hlásí i Turci, právě zde se cizrna asi před 10 tisíci lety začala pěstovat. Libanonci a Syřani v diskuzích nezůstávají pozadu, následováni Židy. Ti tvrdí, že hummus zmiňuje už starozákonní Kniha Rút, kde se píše: „Pojď sem, jez chleba a namoč si sousto do hometzu.“ V moderní hebrejštině sice označuje slovo hometz ocet, to by ale významově moc nedávalo smysl…

Urputní Libanonci

Spory se někdy mohou vyhrotit v bizarní představení obou znesvářených stran. Přesně to se stalo v roce 2008, kdy mezi Libanonem a Izraelem vypukla „hummusová válka“. Libanonci obvinili Izraelce, že si neprávem hummus přisvojují a že v západním světě je pochoutka známá jako izraelská. Libanonská vláda proto požádala Evropskou Unii, aby označila hummus jako libanonský, avšak neúspěšně.

O rok později nechal libanonský ministr cestovního ruchu vyrobit dvoutunovou porci hummusu a zapsat tento počin do Guinnessovy knihy rekordů. Jenže odpověď na sebe nenechala dlouho čekat a v izraelském městečku Abú Ghoš podávali čtyři tuny hummusu z talíře ve tvaru satelitu o průměru šesti a půl metru. Rekord ale natrvalo urvali Libanonci, když v roce 2010 vyrukovali s obří porcí hummusu o hmotnosti 10.452 kilogramů. Cifra je zároveň rozlohou země v kilometrech čtverečních.

Nuance jsou jemné

Čtyři základní ingredience už jsme si vyjmenovali v úvodu. Recepty se mohou různit v množství použité pasty tahini nebo římského kmínu, bez něhož si béžovou delikatesu mnoho jejích fanoušků vůbec neumí představit. Stejně jako bez olivového oleje – ten ale třeba v Turecku raději nahrazují máslem. Jinde přidávají trochu řeckého jogurtu, chilli nebo další koření.

Zachutná vám hummus spíše hrudkovitý, nebo jemně šlehaný? Víc cizrnový, nebo sezamový? Vylepšíte si jej piniovými oříšky? Dáte si k němu falafel? Nezbývá než experimentovat!

K masu i preclíkům

Do hummusu se typicky namáčí pita chleba, popřípadě čerstvá zelenina. Dalších způsobů jeho konzumace však existuje celá řada. Dá se jím pomazat sendvič. Můžete jím zapéct rybu. Místo pity v něm omočte bramborové lupínky nebo preclíky. Lehce citrusová dochuť z něj dělá skvělého parťáka k mořským plodům. Uplatnění zkrátka najde prakticky kdekoliv, dokonce i jako doprovod červeného masa.

Výživný a prospěšný

Pro ty, kteří se zabývají svým jídelníčkem ze zdravotního hlediska, není tahle informace nová. Hummus je zdravý, a to tak, že hodně. Strávníkovi nepředá příliš mnoho nasycených mastných kyselin, jeho organismus naopak oblaží dostatkem vlákniny, bílkovin a složitých sacharidů, díky kterým se budete cítit spokojení a sytí. O pestré paletě vitamínů, minerálů a antioxidantů ani nemluvě.

Pomáhá v posteli

Hummus konzumujete pravděpodobně proto, že vám prostě chutná. Víte ale, že v tom případě můžete mít pomyšlení i na, ehm, trochu jiné chutě? Experti totiž cizrnu nazývají královnou afrodiziak. Obsahuje železo, hořčík, zinek a draslík, tedy prvky posilující sexuální apetit i celkovou energii organismu. Na co tedy ještě čekáte? Alou nakrmit svého partnera či partnerku dobroučkým humusem, jedno zda při svíčkách, nebo bez nich…