Kliknutím zvětšíteS počátkem pandemie covid-19 řada lidí zjistila, že mají nejen hodně volného času, ale že nevědí, co si v tom chaotickém světě počít. „Bylo to náročné období. Jedna dcera, tenkrát pětiletá, přestala chodit do školky, druhá byla na online výuce doma a já na home office. A právě pátrání v matrikách mě přivádělo na jiné myšlenky a odvádělo od tehdy náročných povinností,“ říká Lenka Hrůzová z Bílého Kamene u Jihlavy.
Nikdo v jejím okolí se sice tomuto koníčku nevěnoval, ale dnes se naštěstí mnoho informací dá nalézt na internetu. A tak se pustila do pátrání.
Jak vyhledat předky a udělat svůj rodokmen:
„Nejbližší rodina se až nečekaně zapojila a najednou se mi nashromáždilo velké množství podkladů, jako jsou fotky, dopisy, pohledy a další dokumenty, ale i hodně různých vzpomínek a vyprávění. Trochu jsem měla strach z reakce vzdálenějších příbuzných, a to ve chvíli, kdy jsem jim poté, co jsem je vyhledala, oznamovala, že jejich dědeček měl ještě jednu sestru, moji babičku.
A že tedy můj otec je jejich bratrancem, respektive synovcem,“ říká Lenka Hrůzová. O něčem takovém totiž nejen vzdálenější, ale ani blízká rodina neměla tušení. Hrozilo, že tuto skutečnost nepřijmou. Jejich odezva ale byla kladná, následující víkend se tedy rodiny setkaly a dodnes jsou v pravidelném kontaktu.
Internet i metoda pokus-omyl
O genealogii nevěděla Lenka Hrůzová zpočátku prakticky nic. Něco našla na internetu a k něčemu došla metodou pokus-omyl.
„Z praktického hlediska je nutné vědět na začátku datum a místo narození prarodičů či praprarodičů. A pak začít hledat v tzv. živých matrikách, které nejsou digitalizované a nacházejí se na matričních úřadech. Potom jsou tzv. mrtvé matriky, ty jsou digitalizované na internetu. Nenacházejí se ale všechny na jedné adrese, ale podle místa narození, svatby či úmrtí hledané osoby v různých digitálních archivech,“ říká Lenka Hrůzová.
Genealogie pro každého:
Každý z těchto archivů má navíc jiné internetové stránky i způsob hledání. Narazila přitom i na případ, že jedna rodina žila celý život ve stejné obci, přesto se zápisy v různých obdobích nacházely v různých archivech.
„Měla jsem ráda pocit, když jsem vyhledala dalšího a dalšího předka v matrice na internetu. A čím více jsem se dostávala do minulosti, tím více mě to těšilo. Teď, po třech letech, jsem dala dohromady 2500 stran informací a příběhů o mé rodině a těším se, až je předám svým nejbližším. Najednou mám pocit, jako bych prababičky a pradědečky znala, i když jsem je ve skutečnosti neměla možnost poznat,“ vysvětluje Lenka Hrůzová.
Říká, že na některá fakta nyní reaguje a pohlíží jinak.
Potřebujete znalosti, trpělivost i trochu štěstí
Před každým genealogem, který to myslí vážně, stojí řada výzev. Naučit se číst zápisy psané kurentem či přijmout nepříjemné skutečnosti, které se kdysi udály. Kromě znalostí a trpělivosti je tedy nutné mít i trochu toho štěstí. „Pro mě bylo těžké číst dopisy pradědy, které psal prababičce z vězení poté, co ho zatklo Gestapo za protifašistický odboj,“ vzpomíná Lenka Hrůzová.
Pradědeček a prababička Lenky Hrůzové na svatební fotce (fotka dodatečně obarvena).
Jedná se o finančně relativně nenáročný koníček, pokud si člověk hledá vše sám. Při využití služeb profesionálního genealoga se může jednat o tisíce a možná i desetitisíce korun.
„Já si koupila kvalitní skener na fotky, což byla asi moje největší investice. Malý poplatek jsem platila za nahlédnutí do živých matrik, za vyhledání podkladů ve Vojenském historickém ústavu v Praze a to je asi vše. Člověk samozřejmě nemůže počítat svůj čas, který nad hledáním stráví. A největším výdajem bude určitě tisk a svázání kroniky,” vypočítává náklady Lenka Hrůzová. „Ale na to se už těším, jen je těžké najít ten správný okamžik, kdy se k tisku odhodlat, protože stále ještě nacházím nové a nové informace,“ dodává.
„Na internetu jsem četla v diskuzích, že někteří mají ve svém rodokmenu tisíce osob. To mě neláká. V každé generaci uvádím u dané osoby vždy jen rodiče a sourozence s partnery. Nejvíce rozvětvený rodokmen mám u babiček a dědečků. Ale více "do stran" už nechci jít. Já si vlastně v tomto směru žádné cíle nedávám,“ vysvětluje Lenka Hrůzová.
Chcete taky zapátrat po svých kořenech?
Chtěli byste najít předky i rodové linie, o nichž netušíte? Podle Lenky Hrůzová se není čeho bát. „Existují webové stránky, kde si člověk může do 250 osob zdarma, nad 250 osob pak za poplatek, vypracovat svůj rodokmen a případně ho propojit s již existujícími. Mohou se objevit příbuzné osoby, které už má někdo jiný ve svém rodokmenu,“ říká.
„Jedná se o určitou závislost. Pokud člověka tento koníček pohltí, stojí to opravdu hodně času. A s tím se musí počítat. A také s tím, že se jedná o nekonečnou práci jak vzhledem k minulosti, tak i v případě psaní rodové kroniky do budoucnosti,“ usmívá se Lenka Hrůzová, kterou nepřestává udivovat, co všechno se dá dohledat a jak daleko může člověk jít do historie. Nepřestává žasnout nad příběhy svých předků, o nichž neměla tušení a těší se na další dobrodružství.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
