Trenéři ho v minulých letech pravidelně řadili do základní sestavy, byl jedním z těch, na které se v Jihlavě spoléhalo. Jenomže on už loni zvažoval konec hráčské kariéry.

„Hodně jsem o tom přemýšlel, ale pak jsem dostal od vedení klubu velmi dobrou smlouvu a ještě rok zůstal,“ svěřil se Šmarda. Letos už se však zviklat nenechal.

Vaše rozhodnutí je vzhledem k tomu, že jste v těch nejlepších hokejových letech, dost překvapivé…
Zjistil jsem, že už nemám chuť hrát. A to je pro mě nejdůležitější. Hokej prostě není o tom, o čem by měl být, tedy o sportu. Je výhradně o penězích. Všichni se ženou za výsledky, postupy, góly… Už malé děti chtějí hodně vydělávat a být slavní třeba jako Jaromír Jágr.

Vy jste takový nebyl?
Ale ano, hokej hraju od svých šesti let a vždycky jsem tvrdil, že si neumím představit, že jednou budu muset skončit. Teď si to představit dovedu, úplně klidně. Ten stereotyp už byl moc dlouhý.

Existuje něco, co by mohlo vaše rozhodnutí změnit?
Jo, kdyby za mnou přišel nějaký manažer a řekl, že chce, abych hrál hokej jenom pro radost. Ať se vykašlu na nějaký dril, tabulkové postavení. Že mu jde hlavně o to, aby bylo vidět, že tým hraje s chutí. Jenomže to v profesionálním sportu nejde, takže to považuji za uzavřenou záležitost.

A dostal jste nějaké konkrétní nabídky? Myslím tím nabídky z profesionálních klubů…
Můj agent mi předložil dvě, ale já obě odmítl. Mám co dělat, nudit se určitě nebudu.

Za co tedy vlastně hokej vyměníte?
Máme ve Stonařově takovou malou farmu, chodím dělat do lesa a taky mě hodně baví sadařství. Ovocné stromy, ekologické produkty a vlastně všechno kolem ekologie. Tomu se chci věnovat a už jsem v tom podnikl i určité kroky.

Vy jste známý tím, že v podstatě jíte jenom samé bio potraviny. Prý vám bez masa chyběla na ledě síla a energie…
To je nesmysl, já si maso samozřejmě dám. Zrovna tuhle jsme dělali výborné klobásky. Rozdíl je v tom, že je všechno čisté, přírodní. Žádná chemie a nadopovaná zvířata.

Ke zdravé výživě ovšem patří také sport, zůstanete u něj alespoň částečně?
Určitě, já mám sport strašně rád. Ani na hokej jsem v žádném případě nezanevřel. Hýbat se budu dál, jenom s malým rozdílem. Místo na rotoped sednu na kolo a vyrazím do přírody. A když si půjdu zaběhat, tak budu pozorovat krajinu a okolí, ne stopky. Moc se na to těším. S tím, jak žiju teď, jsem spokojený.