Čtyřiadvacetiletý rodák z Topolčan by se měl do přípravy zapojit až začátkem příštího týdne, ale v Jihlavě už se objevil kvůli podpisu smlouvy.

„Chtěl jsem se i osobně seznámit s vedením klubu a prohlédnout si prostředí,“ svěřil se jeden z nejproduktivnějších hokejistů letošní druhé nejvyšší slovenské ligy.

Vy jste toho zatím mimo Slovensko moc neodehrál, většinu kariéry jste dokonce strávil v mateřských Topolčanech. A teď najednou Jihlava…
To byla práce mého agenta. Přišel za mnou, že Dukla hledá útočníka, jestli bych to prý nechtěl zkusit. Jinak musím říct, že už jsem za hranicemi hrál. Vyzkoušel jsem si ligu v Rumunskou.

Proč jste zvolil zrovna takovou nehokejovou zemi?
Končil jsem právě v juniorech a v té době začali chodit různí agenti. Sháněli hráče do hokejově slabších lig za hodně slušné peníze, tak jsem se nechal zlákat. Odešel jsem do Dynama Bukurešť, ale vydržel jsem tam jenom jednu sezonu.

Proč? Nelíbilo se vám prostředí, nebo úroveň hokeje?
Zázemí bylo na profesionální úrovni, ale strašně mi vadila úroveň ligy.

Jakým systémem se tamní soutěž vlastně hraje?
Je tam šest mužstev, z toho asi jenom dva by mohly hrát první slovenskou ligu. Nejprve jsme cestovali k zápasům přes celé Rumunsko a pak zvolili formu turnaje. Všichni účastnící dorazili do jednoho města a tam se hrálo třeba i čtrnáct dnů systémem každý s každým.

A co diváci? Přišli Rumuni hokeji na chuť?
Určitě, v Rumunsku jsou vesměs hodně malé stadiony, s kapacitou zhruba tři tisíce míst. A musím říct, že většinou bylo vyprodáno!

V Bukurešti jste byl spokojený?
Ano, maximálně. Je to takový stát ve státě, nedá se to s těmi dalšími městy vůbec srovnat. Když jsme zrovna nehráli, tak jsem vyrážel do parků, do velkých obchodních center, na diskotéky…

Hodně populární tam asi bude fotbal. Na ten jste nezašel?
Ale ano, byl jsem na pohárovém zápase Dynama s Šachťorem Doněck. To byl pro mě naprosto nezapomenutelný zážitek.

Takže fotbal patří k vašim oblíbeným sportům?
Každopádně, a pak ještě házená a vodní pólo.

Vodní pólo? Vy jste ho někdy hrál?
Ne, to ne, ale líbí se mi. Já jsem hrával akorát házenou, ale potom u mě jasně zvítězil hokej.

A podle statistik vám šel v letošní sezoně velmi dobře…
Vyhověli jsme si se spoluhráči, dařilo se nám. Jo, řekl bych, že se mi sezona povedla. (smích)

Už jste někdy zažil lepší?
Asi ne, ale já jsem taky letos dostával o hodně víc příležitostí než roky předtím. Loni totiž odešla spousta zkušených kluků a já jsem najednou dostal šanci ukázat, co umím.

Po tak vydařené sezoně by se dala očekávat nějaká nabídka z nejvyšší soutěže.
Já jsem ale žádnou nedostal, i proto jsem přijal nabídku Jihlavy.

Víte něco o Dukle Jihlava, znáte se s někým osobně?
Ne, vůbec s nikým. Všechno a všichni pro mě budou noví. Ale o Dukle jsem si samozřejmě pár věcí zjišťoval. Hned jak jsem dostal nabídku, hledal jsem o Jihlavě co nejvíc informací na internetu.

Takže až v pondělí dorazíte, už pro vás nebude Jihlava tak neznámá…
Jasně, strávil jsem tady zhruba hodinu, mám nastudovaný internet, takže se ničeho nebojím. (smích)

Stačil jste si prohlédnout i Horácký zimní stadion? Co mu říkáte?
Přijde mi jako kterýkoliv u nás na Slovensku. Všechny haly jsou v podstatě stejné. Tedy pokud to zrovna není nějaký supermoderní stadion.

Takže už zbývá jenom vyzkoušet led…
Určitě. Přiznám se, že mám strašně rád zápasy, které jsou nějak důležitější a vypjatější. Prostě ty, které se musí vyhrát, jako například derby.