Čtyřiatřicetiletý šéf jihlavského klubu totiž loni působil v tamní superlize jako asistent Miloše Říhy u týmu Chimik Moskevská oblast.

"Do Mytišči jsme se stěhovali v průběhu sezony a musím říct, že je to opravdu hala na špičkové úrovni,“ pochválil ruský hokejový stánek Zachrla.

To asi musel být pořádný šok, přejít potom nejprve do Pelhřimova, a pak do prostředí Horáckého zimního stadionu…
Obrovský! Ale, když to vezmu z druhé strany, je tam alespoň vidina toho, jak by mohl jednou v Jihlavě stadion vypadat.

Skutečně věříte, že se toho Jihlava někdy dočká?
Samozřejmě, musím tomu věřit.

Teď jste si mohl zajet do Ruska oživit vzpomínky. Šampionát vás nelákal?
Ale ano, volali mi kamarádi, abych se určitě přijel podívat. A přiznávám, že jsem to dost reálně zvažoval. Jenomže teď je zrovna v klubu hodně práce, takže jsem nakonec musel jejich pozvání odmítnout.

O Rusku se obvykle nemluví v přílišných superlativech, spíš naopak…
Je tam určitě velký rozdíl mezi Moskvou a ostatními městy, to se nedá srovnat. Ale když jsem se vrátil, tak se mě hodně známých na Rusko ptalo. A já jsem všem doporučil, ať se tam určitě jedou podívat. To velké množství památek rozhodně stojí za zhlédnutí.

Také jste nějaké navštívil?
Samozřejmě, třeba Kreml to je neuvěřitelná zásobárna ruského bohatství. Tuny a tuny zlata, korunovační klenoty, nebo třeba boty Alexandra Velikého… Zašli jsem se také podívat do Treťjakovské galerie a musím říct, že jsem byl z některých obrazů opravdu unešený. Ta atmosféra vás úplně pohltí.

K Rusku ale také patří pravá ruská zima…
Můžu potvrdit, že je opravdu krutá. Například rodiče za mnou přijeli v lednu a to bylo venku zrovna dvaačtyřicet stupňů pod nulou. Fakt hrozný.

Na zahřátí prý skvěle funguje ruská vodka, také jste vyzkoušel tuhle metodu?
Chtěl bych znát někoho, kdo byl v Rusku a neochutnal tamní vodku. Ale ani gruzíňský koňak není špatný. (smích)

Je vidět, že na působení v Chimiku vzpomínáte jenom v dobrém…
(smích) Určitě. Byla to pro mě obrovská zkušenost, a to po všech stránkách.