Hokejový ostrostřelec 70. a 80. let Milan Nový přiznává, že během kariéry rozhodně nebyl svatý

Dva příběhy, které byly nesčetněkrát popsány ze všech stran. Když dorostenec Jágr v šestnácti, v roce 1988, začínal věhlasnou kariéru, tehdy osmatřicetiletý Nový dlouhou a znamenitou sportovní pouť končil. Nevědomky předal žezlo. Stihli si spolu i zahrát. Jak jinak než za Kladno.

„Každý věděl, že Jarda hokej umí. Myslím, že už ve druhém utkání dal branku. Kdyby ale nebyl pracovitý, tak mohl talent promrhat,“ je přesvědčen dnes pětapadesátiletý Milan Nový.

Co v současnosti zaměstnává bývalého slavného hokejistu, pane Nový?
Spolupracuji s farmaceutickou firmou z Izraele. A také s jednou stavební firmou z Brna.

Školákům začaly prázdniny. Platí to i pro vás?
Ne, ale dovolenou si také vezmu. Asi pojedu na týden do jižních Čech a pak k moři.

Kam?
Mám kamaráda v Řecku, pozval mě. Nebo je možnost, že se vydám do lázní. Jednou jsem byl v Maďarsku. Už jsem starší, tak to by bylo pro mé tělo skvělé.

Kolik hodin pracujete?
Ráno vyjedu z domu a vracím se v pět šest.

A když je víkend, tak co takové grilování, pivečko?
To jo! Budvar, griluji maso, odpočívám, koukám na televizi. Bydlím na malé vesnici. Vedle nás je Franta Kaberle, Martin Procházka, Petr Kasík. Od paní ale dostávám vynadáno, že nepracuji na domě. Tak to vždycky svedu na těžký pracovní týden v Praze (smích).

Dokázal jste zhřešit během hráčské kariéry?
Žádný hokejista není svatý. Občas jsme s kluky z Kladna vyrazili. Sezona je dlouhá. Zašli jsme na víno nebo pivo, ale každý týden to nešlo. Když přišel vyšší věk, tak s tím byl konec. To už bych góly nedával.

Vyměnil jste hokejový dres za oblek. Co na to vaše postava?
Když jsem skončil s kariérou, tak jsem byl unavený a nic nedělal. Váha se vyšplhala až na sto kilo. A to nebylo dobrý. Po čase jsem si šel zahrát a byl jsem nejhorší ze čtyřiceti hokejistů na ledě. Kluci čekali, že dám aspoň dva góly, ale já za dvě střídání toho měl dost. Tak jsem začal trénovat. Posilovna, plavání, tenis a shodil jsem. Teď jsem si byl u kamaráda zahrát fotbal. Branky už zase dávám.

Kdy myslíte, že přijde doba, že si řeknete. „Milane, je čas skončit s prací i hokejem“.
To bych nechtěl. I když jsem dost starý, přesto mi to vyhovuje. Tohle všechno mi pomáhá v práci. Odreaguji se a sportování je vždycky dobré, i když na amatérské úrovni. To mě baví. Pokud dovolí zdraví, tak chci vydržet co nejdéle.

V lize jste dal téměř pět set branek. Body jste sbíral jak na běžícím pásu. Proč se vám současní hráči nepřibližují?
Nevýhodou je velký pohyb hráčů. Není čas na sehrání. Naše pětka na Kladně hrála několik let spolu. Dneska se objeví dobrý hokejista, dostane nabídku a jde. To se pak mužstvo špatně sestavuje. Také výstroj brankářů je větší. Vynikající střelci se taky nerodí každý den. To žádný trenér nikoho nenaučí. Já už jako malý kluk, když jsem přišel do Kladna, tak jsem dal dva góly a to jsem neměl výstroj. Končil jsem na Kladně, zase gól. První zápas v lize opět gól, to samé v NHL. To není náhoda.

Myslíte, že vám pomohl i trénink se železnými puky?
Samozřejmě, ale nikomu jsem to neřekl, to je jasný. Vyzkoušel jsem si to v létě na zahradě. Pozval jsem kamarády na grilování, ale ne hokejisty! Kluky od nás. Jeden z nich vystřelil a říká že je to těžký. Tak dostal normální puk a dal ránu jako hrom. A už jsem věděl, že to půjde. Udělal jsem si dřevěný kříž a střílel. Kolikrát jsem chodil na tréninky i se železnou vestou. Pak to sundal a už to lítalo. To byly věci navíc, které mi pomáhaly.

Jsou dnešní hráči schopni si po tréninku přidat?
Nevím. Jednou jsem četl, že to zkusil se železným pukem Balaštík a hned byl králem střelců. Dneska je odlišná doba, hráči mají i jiné zájmy. Jarda Jágr je nejlepší. Sice říká, že nemaká, ale dře. Znám ho, hrál se mnou. Máctižádost.

Zažil jste někdy střelecké trápení?
Ne. Nikdy jsem nečekal tři týdny na gól. Týden jo, ale pak už to zase šlo.

Odehrál jste osm sezon bez vynechání jediného zápasu. Jak se tohle přihodí?
To ani nevíte. Pak jsem si to někde přečetl. Když hrajete, tak vám to nepřijde.

Vy jste končil v osmatřiceti, Jágr začínal v lize v šestnácti. Byl jste u jeho premiéry?
Jistě! Eda Novák nás dal do třetí lajny. Už když jsem nehrál, tak jsme se na ledě také potkali. On mi řekl. Stoupni si před bránu, já to prokličkuji a pak ti nahraji. A udělal to a já dal gól (smích).

Myslíte, že se Jágr může vrátit do extraligy?
Nevím. Postrádám u něj motivaci. Je to ošidný. On má velké jméno. Pokud by šel do Sparty, která má super kádr nebo třeba do Pardubic, které hrají o titul, tak možná. Ale v Kladně s tím kádrem, který máme, tak sám nic neudělá. Proč by riskoval. On by měl podle mě zakončit kariéru v zahraničí. Tady mu to třeba táta jednou předá. To si dovedu představit. To by Kladnu pomohlo.

Potřebuje i současný český hokej pomoci?
Po tučných letech přišla léta hubená. Jestli to bude trvat rok nebo tři, záleží na lidech kolem hokeje. Dneska je silná konkurence. Za nás to byly tři země.

Chyběli v Moskvě na mistrovství světa hráči z NHL?
Někdo si neuvědomuje, že ti kluci jsou také unavení.

Ale jde o národní tým, to je vrchol!
To je jasné, ale každý může být vyčerpaný. Musí projít přes lékařské prohlídky. Objeví se malé zranění a klub nechce riskovat, protože ho platí. Tady není rozdíl mezi Washingtonem nebo Kladnem. Když nebude Pavel Patera v pořádku a pan Jágr ho platí, tak ho taky nepustí. Z tohoto hlediska to chápu. I hráči z NHL mají právo na únavu nebo ztrátu formy. Sám jsem to zažil. Když skončila NHL, tak jsem byl rád, že je konec. Měl jsem toho plný zuby. I hokejisté jsou lidi. Nevidím nic špatného, když se omluví.

Jágr mu vykal. Co blbneš, jsem Milan, odvětil

PRAHA - S hokejem začal v devíti letech na Kladně. Z desítek malých špuntů vyrostl do hráče s velkým „H“. Možná ještě lépe do hráče s velkým „S“ – střelce. Po osmi letech Milan Nový vkročil do nejvyšší české soutěže. „Byly to hezké začátky,“ zasní se nad časy minulými. Už v jedenadvaceti se stal střeleckým králem. Tak mladý, přesto nejlepší.

„Nic to se mnou nedělalo. Vždycky jsem měl pokoru,“ říká přesvědčivě. Jeho kariéra začala připomínat skvěle namazaný stroj. Hlavně léta 1976 a 1977 byla roky, kdy fanoušci pěli ódy na jeho hokejové umění. Dvojnásobný nejlepší střelec ligy, s Kladnem dvakrát titul, dvojnásobný mistr světa, na olympiádě vstřelil pět branek, na Canada Cupu vsítil jediný a vítězný gól kanadským profesionálům. A v roce 1977 vítězství s Kladnem v Poháru mistrů evropských zemí.

„Bylo mi pětadvacet, to je optimální věk, ale hokejista se nemůže dívat dozadu,“ říká jako by šlo o housky na krámě. Přitom na konci sezony 1976/77 zakončil svůj ligový střelecký účet na devětapadesáti brankách. Nejvíce v celé historii. Dodnes ho nikdo nepřekonal!

„Mužstvo od vás góly vyžaduje. Co bylo, bylo, jede se dál,“ nechce to více rozebírat. Po třicítce okusil slavnou NHL. A opět se neztratil. Patřil k nejlepším v mužstvu, nasbíral osmačtyřicet bodů. „Na Washington rád vzpomínám. Hezky se tam ke mně zachovali,“ vrací se k zámořské štaci. A jeho tehdejší smlouva? Sto tisíc dolarů plus bonusy. Dnes pakatel.

„Byli jsme dobře hodnoceni. Dnešním klukům přeji velké peníze,“ nemluví z něj zatrpklost. Poté si zahrál i ve Švýcarsku a Rakousku. Pro takového hráče nic složitého. „Pozor! To se může jenom zdát,“ zvedá prst na znamení nesouhlasu.

Když končil na Kladně, došlo k setkání s Jaromírem Jágrem. „Pane Nový, můžu si vedle vás sednout? A já na to. Pane Jágr, můžu si s vámi zahrát? Tak jsem mu řekl: Co blbneš, já jsem Milan.“

MILAN NOVÝ

narozen: 23. září 1951, Kamenné Žehrovice
kariéra: Kladno, Dukla Jihlava, Washington, Curych, Vídeň
úspěchy: Nejlepší střelec československé ligy 1973, 1975, 1976, 1977; mistr ČSSR 1974 – 1978, 1980; nejlepší hokejista ČSSR 1977, 1981, 1982; mistr světa 1976, 1977.
V lize nastřílel 474 branek. V reprezentaci 120.