Když jihlavský rodák, gólmanMartin Altrichter, odpovídá na otázky, dokáže být na oko vážný, ale ve skutečnosti už v hlavě vymýšlí další fórek na odlehčenou.

S novým mužstvem máte za sebou dva týdny přípravy na ledě. Jak se cítíte?
Je to super. Samozřejmě ze začátkumětrochu bolely nohy, ale to je každý rok, když se jde poprvé na led. Kluci v kabině i lidi kolem mě přijali velmi dobře, takže se cítím v pohodě. Ještě je třeba dořešit bydlení.

A zatím skládáte hlavu kde?
Jezdím z tchánovy chaty v Malém Ratmírově u Jindřichova Hradce, takže to mám asi čtyřicet padesát minut na trénink.

To vypadá jako vcelku příjemné letní chalupaření, co říkáte?
Já si to svým způsobem užívám. Děti jsou na zahradě a nemusí být někde zavřené v paneláku. Ráno odjedu a večer se zase vrátím, když není dvoufázovka, tak se jim můžu hned po obědě věnovat.

A co je tedy třeba řešit, když máte takovouhle idylku?
Musím sehnat bydlení někde tady ve městě, protože si občas potřebuji mezi tréninky odpočinout.

Máte punc cestovatele mezi tuzemskými brankáři. České Budějovice jsou už vaše třináctá štace…
Nemám problém se nikde aklimatizovat a ani rodině to nevadí. Nejdelší štaci jsem měl asi ve Slavii pět let a pak ve Zlíně tři roky.

Díky nedávnému přesunu na jih Čech jste se ale dostal i do reprezentačního výběru…
Před patnácti lety bych si asi sbalil věci a jel. Ale teď už hned tak nenaletím. I když musím říct, že maséři odvedli vynikající práci. Přinesli papír s hlavičkou svazu a tam byla nominace, kde jsem byl já. Eďák v ní figuroval jen jako náhradník (brankář Roman Turek – pozn. red.). (smích)

S kým byste se podle jejich „nominační listiny“ pral o místo jedničky?
Viděl jsem jen svoje jméno a hned jsem se začal smát. Myslím, že nahoře byl Schwarz, ale to nevím jistě. Hned mi bylo jasné, odkud vítr vane. (smích)

Podobné věci jsou vaší parketou. Stihnul jste už sám něco vymyslet na nové spoluhráče?
Jelikož jsem zatím docela unavený, tak mi to moc nemyslí, ale jak se trochu rozkoukám, tak určitě na někoho něco připravím.

Tak teď zase trochu vážně. V Českých Budějovicích budete do chvíle, než se Jan Chábera uzdraví?
V podstatě ano. Mám smlouvu na tři měsíce s opcí. Mámtam nějaké přísliby, že kolem Vánoc bych měl jít do německé ligy, takže kdyby to bylo do listopadu, bylo by to pro měi deální.

To znamená, že až se uzdraví Jan Chábera, nebudete si muset dávat inzerát?
Doufám, že ne. Samozřejmě v tom Německu se může třeba změnit trenér nebo se stane něco v klubu. Dokud není podepsaná smlouva, tak si nemůžu být ničím jistý. Podle předběžných jednání bych tam ale měl jít.

Prozradíte, co to je za mužstvo?
Nemůžu a vlastně ani nechci říkat. Je to klub z nejvyšší soutěže a chtějí odehrát sezonu s mladými gólmany a na konec základní části a na play off mít zkušeného brankáře. Měl bych tam být jednička.

S Romanem Turkem v současné chvíli tvoříte nejstarší gólmanskou dvojici v extralize…
Už jsme o tom s Edou mluvili, že až někam dorazíme k zápasu, tak si z nás budou dělat srandu, že přijeli dědci z Budějic. (smích)