Devětadvacetiletý bek oblékl dres Dukly po více jak dvou a půl letech, naposledy hájil barvy mateřského klubu v březnu 2005. „Tehdy jsme prohráli v baráži s Českými Budějovicemi a tím to skončilo,“ zavzpomínal Ficenc.

Další soutěžní ročník pak odehrál jihlavský rodák na Slovensku v Žilině a před loňskou sezonou zamířil do Ústí nad Labem. Se Severočechy letos na jaře slavil postup do nejvyšší domácí soutěže.

“Je to nádhera hrát zase extraligu, takový sen má každý hokejista. Teď se nám sice zrvna moc nedaří, ale já věřím, že se zvedneme a navážeme na výkony ze začátku sezony,“ zmínil se nepřímo o nedávném jedenáctigólovém přídělu v souboji s Karlovými Vary.

Ani Dukla na tom ale není dobře, v prvoligové tabulce skupiny Východ patří k nejhorším týmům. „Po úterním zápase s Třincem mi trenér oznámil, že jí mám jet pomoct, a já jsem s tím neměl absolutně žádný problém,“ svěřil se zkušený hokejista.

Ještě v úterý večer prý sedl do auta a vyrazil směr rodná Vysočina. Hned druhý den ráno potom vyjel se svým mateřským týmem na led k tréninku.

„Trošku náročnější program to byl, ale zvládl jsem ho v pohodě,“ usmíval se Ficenc.

Jeho působení v Dukle však mělo zatím pouze jepičí život. „Řekli mi, že tady odehraju jenom jeden zápas. Ve čtvrtek už se mám zase přidat k našim. Prý mě vyzvednou, až pojedou kolem k zápasu do Zlína. Tak je to domluvené,“ prozradil ústecký bek.