„Však už bylo na čase,“ zubil se po výhře 3:2 v prodloužení urostlý obránce, který otevřel skóre zápasu a nakonec se postaral také o rozhodující trefu. „Nejdůležitější je, že jsem pomohl mužstvu. To mě těší nejvíc,“ pochvaloval si.

Přitom ještě nedávno platil především za bijce. Pro ránu nešel daleko a trestné minuty sbíral ve velkém. „Vždycky mě bavilo hrát tvrdě. Je to prostě můj styl, jiný už nebudu. Někoho sundat, to je stejně dobrý pocit, jako když dobře nahrajete,“ říkával.

Jenže s céčkem na dresu jako by na led vyjížděl trochu jiný Štrach. „Kapitánem jsem předtím nikdy nebyl. Jsem za to moc rád,“ prohlásil téměř dojatě, když se ocitl v nové roli. Rázem ubylo trestů, změny doznala i jeho hokejová filozofie. Nejčastěji už mluví o zodpovědnosti a soudržnosti. „Hlavně hrát jako tým,“ slýcháte od něj.