„Hned jsem si vybavil baráž s Českými Budějovicemi. To bylo asi na dlouhou dobu naposledy, co tady bylo vyprodáno,“ konstatoval pětatřicetiletý útočník, jenž na Vysočinu přijel se svým nynějším chlebodárcem, druholigovým švýcarským Neuchatelem.
S odstupem času se většinou vybavují spíš příjemné vzpomínky, což asi stoprocentně platí i u vás…
Určitě. Já v Jihlavě prožil docela dobrou sezonu. Jen škoda, že s takovým koncem. Ale tam byly karty jasně rozdané. Možná i spravedlivě. Přece jen České Budějovice byly finančně i hráčským kádrem úplně někde jinde. Měly peníze, posily z NHL. A jestli to tehdy skončilo spravedlivě, nebo ne… My měli šanci zlomit sérii ve třetím zápase, který jsme venku prohráli až na penalty.
Poznat jihlavský stadion vám asi nedělalo problémy, ten se nezměnil už dlouhá léta…
To je fakt. Pamatuju si, jak jsem do téhle haly jezdil i jako malý kluk na různé žákovské turnaje. Už jsem tady něco odehrál…
Takže jste nyní i navigoval autobus?
Jo, to jo, ale ke kabinám na druhé straně. (směje se) Teprve potom mi řekli, že to tady předělali. Když už byl celý autobus vybalený, zase jsme museli dát věci zpátky a přejet na opačnou stranu.
Od doby, co jste z Jihlavy odešel, jste vystřídal několik angažmá. Ještě vás baví kočovný život?
Ono je to vždycky o tom, jaká je nabídka. A tahle z Neuchatelu byla hodně zajímavá. Při rozhodování mi navíc pomohlo i to, že je v klubu český trenér (Mirek Hybler – pozn. red.). Moc dobře totiž vím, jak je někdy těžké najít společnou řeč s cizím koučem. Zvlášť kdyby to byl Kanaďan. Lákalo mě taky prostředí – ve Švýcarsku už jsem působil, znám to tam a hrozně jsem se těšil. Třeba stadion máme přímo na břehu jezera, z kabiny je to do vody jen čtyřicet metrů, takže teď přes léto je to ideální rehabilitace. (usmívá se)
Sportovní stránka vás neodrazovala? Loni bylo mužstvo ve druhé lize nejhorší, ani v Jihlavě jste se zrovna nepředvedli…
Tady je potřeba říct, že jsme na ledě teprve čtrnáct dní. Navíc mančaft, když ho trenér loni převzal, byl v totálním rozkladu. Ani se mu do toho nechtělo, nejdřív se chtěl otočit a jít pryč. Jenže prezident, mladý a fajn člověk, ho přesvědčil a vychází mu ve všem vstříc. Miro si chtěl postavit mužstvo podle svého a vybral si i cizince, kteří můžou být v týmu jen dva. A ještě poznámka k dnešku: my působíme jako farma pro tři kluby z první ligy, proto zatím máme v mančaftu hodně mladých, nezkušených kluků. Ale to by se mělo do startu soutěže ještě změnit. Osm až deset hráčů odejde a přijdou ti, co se nedostanou do prvoligových týmů.
Strach ze sezony tedy nemáte?
Tak strach… Žádné přehnané ambice nejsou. Chtěli bychom se dostat do play off, což je podle mě reálné. Loni se nepovedly nákupy cizinců
a klub sezonu v polovině víceméně zabalil. Zahraniční hráče vedení pustilo a nejlepší domácí uvolnilo na hostování. A to, co na konci minulého ročníku ušetřilo, teď zase investovalo. Ale stejně pořád platí, že máme v soutěži nejmenší rozpočet. Přesto bych byl moc rád, kdyby se nám play off podařilo udělat.
Jak si užíváte výjezd do Česka, na známá místa?
Máme čtyři zápasy ve čtyřech dnech, což je hodně náročné a únavné. Hlavně kvůli cestování. Lepší by bylo hrát nějaký turnaj na jednom místě. Jenže Neuchatel si kredit teprve buduje… Třeba když nová sezona dobře dopadne, za rok už se povede vyjednat lepší program.
Pětatřicetiletý rodák z Vlašimi, hokejový útočník.
Extraligu hrál za Plzeň, Karlovy Vary a Jihlavu, s níž v sezoně 2004/05 neúspěšně bojoval o záchranu.
Spoustu zkušeností má i ze zahraničí, vyzkoušel si nejvyšší soutěž ve Finsku, na Slovensku, ve Švýcarsku a Norsku.
Nyní je jednou z nových posil druholigového švýcarského Neuchatelu.
Švýcaři? Pouze sparingpartner
Hokejisté švýcarského Neuchatelu se na Horáckém zimním stadionu v Jihlavě předvedli v bídném světle. Tým v čele s českými útočníky Pavlem Vostřákem a Radkem Dlouhým podlehl domácí Dukle vysoko 3:8.
„Když sem naši mladí kluci přišli a viděli pod stropem viset dresy se slavnými jmény, byli z toho rozhození. Jim je jedno, jakou soutěž Dukla v současné době hraje, pro ně je to pořád pojem. Bylo znát, že mají až příliš velký respekt,“ přiznal Vostřák, který v minulosti hájil i jihlavské barvy.
Hvězdou úterního přípravného zápasu byl kapitán Dukly Oldřich Bakus: na úvodní gól přihrál Sukovi, další tři vstřelil sám. „Soupeř byl jeden z těch slabších. Byla by ostuda, kdybychom s ním uhráli horší výsledek,“ konstatoval zkušený centr po hladkém vítězství. „Alespoň jsme si zvedli sebevědomí,“ pousmál se.
