Hokejista Ladislav Rytnauer se z prvoligové Jihlavy přesunul do konkurenčního Havlíčkova Brodu. Tedy klubu, kde vyrůstal. „Potřeboval jsem změnu,“ říká devětadvacetiletý útočník, který ve staronovém působišti podepsal dvouletou smlouvu.

Co nakonec rozhodlo pro Rebely? Před měsícem z vás nesálalo zrovna nadšení, že byste se mohl vrátit domů…

Každopádně skutečnost, že přichází nový majitel, brněnská firma ŽSD. Klub se tím stabilizuje a bude mít i jiné cíle a perspektivu. A také to, že Hradec Králové nenabídl Jihlavě tak výhodné podmínky jako Havlíčkův Brod. Pro ni bylo daleko výhodnější, abych šel sem.

Když jste zmínil druhého vážného zájemce o vaše služby, Hradec Králové… Ten se prý přikláněl spíš k hráčské výměně než k finančnímu vyrovnání, což jihlavské vedení nechtělo akceptovat. To byl problém, na němž ve finále všechno ztroskotalo?

Já nevím, tohle šlo trošku mimo mě. Ale výhodnější byla určitě nabídka z Brodu, proto jsem tady.

Hradecký trenér Jiří Mička, s nímž se velice dobře znáte, o vás hodně stál. Je mu líto, že jeho tým neposílíte?

Už se s tím smířil. S Jirkou jsme sice byli domluveni, ale že bychom plakali, když tahle možnost padla, to ne. (usmívá se)

Nakonec jste jeden z mála, kdo sev Dukle nedomluvil na nové smlouvě. Překvapilo vás, že se hlavní opory v čele s Oldřichem Bakusem rozhodly zůstat, i když vedení nastavilo úplně jiné podmínky odměňování?

Tak kluci jsou v odlišné situaci. Chtěli být doma, protože mají v Jihlavě rodiny, zatímco já jsem sám. Navíc už jsem opravdu potřeboval novou motivaci. Ne že by to v Dukle bylo špatné, ale už to prostě chtělo změnu. Vždyť jsem byl na jednom místě skoro deset let! Teď v Brodě bych měl mít o motivaci zase postaráno.

Aklimatizace se bát nemusíte. Vracíte se do města, kde jste začínal, znáte i většinu nových spoluhráčů…

To určitě nebude problém. Někteří kluci z Jihlavy dokonce dojíždí – s nimi se znám od nějakých devatenácti dvaceti let. A na ledě už jsem potkal prakticky všechny.

Derby mezi oběma týmy bývají poslední dobou extrémně vyhrocená. Jaká budou z druhé strany barikády?

Myslím, že úplně stejná, jako když jsem hrál za Duklu. Tyhle zápasy mají velký náboj vždycky, je to hodně vyštengrované. I když víc než my to asi prožívají fanoušci a média.

Čerstvě jste změnil i vizáž – místo dlouhých vlasů máte „ježka“. Co vás přimělo k návštěvě holiče? A pamatujete si, kdy naposledy jste měl tak kraťoučké vlasy?

Pár let už to je, možná pět… A důvod? Tak nějak jsem to chtěl změnit. A začít v novém působišti s novým sestřihem. (směje se)