Pět set. Tolik zápasů odehrál Oldřich Bakus v dresu Dukly Jihlava a zařadil se tak mezi největší legendy klubu. Současný kapitán prvoligového týmu slouží červenožlutým barvám přesně deset let a prožil v nich slavný návratu klubu do extraligy i následný hořký pád zpět.

Pětatřicetiletý srdcař má stále vynikající formu. Letos od prvních kol kraluje kanadskému bodování soutěže, dvě kola před koncem základní části vede nejen celkové pořadí nejproduktivnějších hráčů, ale také vévodí všem střelcům ligy.

Svoji pozici lídra potvrdil i ve středečním jubilejním utkání, ve kterém dvěma asistencemi přispěl k výhře Dukly nad Kadaní (4:1). Po ní si našel čas na krátké povídání o svém působení v jihlavském dresu.

Oldo, vzpomenete si ještě na svůj první zápas v dresu Dukly?

Úplně přesně si na první zápas nevzpomínám. Vím, že jsem do Jihlavy přišel mezi vánočními svátky, a první zápas jsem nesměl hrát, protože jsme hráli právě proti Třebíči. Takže jsem po přestupu hrál vlastně až druhý zápas. Vím, že to bylo doma, ale soupeře už si nevybavuji.

A co váš první gól v jihlavských barvách?

Tak to už vůbec netuším!

Co vám za tu úctyhodnou porci pěti set zápasů utkvělo v paměti nejvíc?

Jednoznačně vítězná baráž a postup do extraligy. Byla tady naprosto skvělá atmosféra, na to se zapomenout opravdu nedá.

Za deset let se určitě i změnila soutěž. Jak byste porovnal první ligu tenkrát a nyní? Případně, jak se změnil Oldřich Bakus?

Je jasné, že když je člověku pětadvacet, nehraje stejně, jako v pětatřiceti. Už to není tolik o hře do těla, to nechávám mladším. Jinak herní projev se tolik nemění. Hraju centra, takže to musím rozdávat křídlům, od kterých potřebuji, aby byla rychlá. A musím uznat, že za tu dobu jsem tady vždycky dobrá křídla měl. Možná i proto jsem těch pět set zápasů tady mohl odehrát. Pokud jde o soutěž, tím, jak se rozrostla na víc mančaftů, tak její kvalita šla trošku dolů. Přesto si myslím, že první liga je hodně kvalitní soutěž.

Šestou stovku zápasu začnete téměř symbolicky v Třebíči. Je to stále pro vás, i po těch deseti letech, pikantnější duel?

Ani ne. Už je to pro mě zápas jako každý jiný. Samozřejmě, je to derby, takže je to zápas od diváků a novinářů sledovanější. Průběh je vyhecovanější a má to všechno specifický náboj. Ale není to z toho důvodu, že jsem tam hrál já. Je pravda, že jsem tam byl pět let, což je dlouho. Ale jsem však Jihlavák a šel jsem tam tenkrát jenom na hostování.