Asi jako všichni sportovní fanoušci v Česku, i já sleduji úchvatné tažení českých juniorů do dvaceti let na světovém šampionátu v Kanadě. V momentě, kdy píši tyto řádky, zbývá do jejich finálového souboje proti zemi javorového listu už jen pár hodin.

Ať už ale dopadne poslední zápas turnaje jakkoliv, je jasné, že se bude hovořit o velkém úspěchu. Vždyť česká juniorská reprezentace čekala na medaili předlouhých osmnáct let!

Přiznám se ale, že pro mě není týmový úspěch (rozuměj medaili) u juniorských reprezentací, a je jedno, zda jde o lední hokej, fotbal, basketbal či jiné kolektivní sporty, na prvním místě. Hlavním smyslem juniorských týmů je přece výchova kvalitních hráčů pro seniorské reprezentace.

Ano, pokud budeme v nějakém sportu pravidelně vozit medaile z šampionátu juniorů, je velký předpoklad, ale jenom předpoklad, že bude úspěšná také seniorská reprezentace.

Zatímco fotbalisté Havlíčkova Brodu (v bílých dresech) zahájí přípravu už 10. ledna, hráči Ždírce nad Doubravou(v zelenobílém) až o dva týdny později.
Fotbalisté se probouzí. První začnou Speřice a rezerva Jihlavy, Bíteše si počká

Příklad? Odskočím si k mému milovanému fotbalu. V roce 2007 brali čeští mladíčci do dvaceti let nečekané stříbro na světovém šampionátu, když je až ve finále zastavila Argentina. Hovořilo se o skvělé generaci, která tu vyrostla a do budoucna potáhne i seniorskou reprezentaci.

Realita? Nejvíce se z této generace proslavil útočník Fenin, ale rozhodně nikoliv svými fotbalovými dovednostmi.

Medailový úspěch juniorů je z mého pohledu cenný tím, že hráčům ukazuje, že se dá i v té nejtěžší konkurenci uspět. Pak ale záleží také na tom, jakou cestou se uspěje. A v tom mě současný český hokejový výběr do dvaceti let naplňuje mírným optimismem.

Mladí Češi vítězí nikoliv tím, že se protaktizují a probrání k úspěchu, ale opravdu aktivní hrou, kde dokážou přehrávat a přetlačit i ty nejkvalitnější soupeře. Kéž by jim všechny tyto atributy hry vydržely také do budoucna…