Jenže jeho v jeho případě nešlo pouze o kožní onemocnění provázející nepříjemné svědění. Reakce jeho těla byla mnohem horší. „Nemohl jsem zůstat na slunci ani pět minut. Přešel jsem na druhou stranu ulice a hned jsem měl pupínky. Začal jsem brát kortikoidy, které mi však úplně zničily imunitní systém, přestaly mi fungovat játra, ledviny,“ popisuje nyní třiapadesátiletý Kaňkovský, který od svého angažmá trvale žije ve Znojmě.

Alergie ho přepadla v sedmadvaceti letech. „Jel jsem na dovolenou na Senec, koupal jsem se a večer jsem se celý osypal. Nevěřil jsem tomu. Ve vojenské nemocnici ve Střešovicích mi řekli, že mi selhal imunitní sytém a nemají ho jak nastartovat. Doktorka mi doslova sdělila, že se můj stav bude zhoršovat, budu používat kortikoidy a až je moje tělo nezvládne, tak umřu. Vycházelo to přesně,“ vzpomíná na verdikt, který mu převrátil život.

ROMAN KAŇKOVSKÝ
Narozen: 15. února 1965 v Jihlavě

Profese: hokejový obránce, trenér, podnikatel

Hráčská kariéra: Modeta Jihlava, Dukla Jihlava, Zlín, Znojmo (I. liga)

Největší úspěchy: 1x mistr čs. ligy (1990/1991 s Jihlavou), finále české ligy (1994/1995 se Zlínem)

Zajímavost: v roce 1999 postoupil se Znojmem do extraligy. Z úspěchu se radoval na mateřském ledě v Jihlavě.

Dlouhých jedenáct let se neobešel bez injekcí kortikoidů, uměle vytvořených chemických látek se stejnou strukturou jako hormony, které tlumí imunitní systém a blokují tak silné alergické reakce.

„Když jsem je bral tři neděle, řekl mi doktor, že už jich víc dostat nemůžu. Jenže jsem bez nich nich nemohl fungovat, tak jsem i po skončení kariéry obíhal známé doktory a nechal si píchat injekce. Jakmile jsem je přestal brát, moje tělo nemělo imunitu a dostával jsem otravu, takže mě zachraňovaly zase kortikoidy. Prožíval jsem čiré zoufalství, něco hrozného,“ popisuje československý šampion s Duklou Jihlava z roku 1991.

Zachránil ho až Jaroslav Vlasák, tehdejší majitel znojemských Orlů, se kterými Kaňkovský uzavřel kariéru postupem do extraligy. „Náhodou potkal doktora v Rakousku, který jinak trávil vždy půl roku v Indii. Ten řekl, že už se s takovou alergií setkal a dostal mě z toho. Podařilo se mu restartovat můj imunitní systém a proti zánětům mi pomohl přírodními věcmi,“ líčí bývalý produktivní obránce.

Jenže i léčení se stalo pro profesionálního sportovce zkouškou odolnosti a vůle. „Když mi doktor shazoval imunitní sytém, padaly mi vlasy, neviděl jsem, měl jsem oteklé nohy, tekl ze mě hnis přes kůži. Cítil jsem takovou bolest zevnitř i zvenku, až jsem si myslel, že to nevydržím, chtěl jsem umřít. Vždycky si říkáte: Chci žít, udělám pro to maximum a vydržím. Jenže já už neměl sílu pokračovat,“ přibližuje muka jihlavský rodák.

V tu chvíli ho podržel právě kamarád Vlasák. „Jarda za mnou vždycky v noci přijel a říkal, že musím vydržet. Pomáhal mi, vozil mě do nemocnice, byl ve dne v noci na telefonu a udržel mě při životě. Nebýt jeho, vzdal bych a už tady nejsem,“ přiznává Kaňkovský.

Náročná léčba zabrala, i když se jeho tělo vzpamatovávalo několik let. „Dostal jsem se z toho, můžu klidně k bazénu. Užívám si, že můžu jet kole, to je pro mě nádhera,“ usmívá se.

Po skončení kariéry nejprve ve znojemském klubu dělal generálního manažera, poté trénoval druholigovou Techniku Brno a předloni Havlíčkův Brod. Skončil, když s ním nepostoupil do první ligy. „Trénování pro mě byl doplněk k práci, ohromný koníček, žádný stres, jak trenéři někde mají. V Technice jsme měli výbornou partu. Nezávidím klukům, kteří se na střídačce stresují. To je svazuje a ani trénování si pak pořádně neužijí,“ povídá Kaňkovský, který už hokej ani nehraje. „Občas jsem si aspoň zahrál s veterány v Brně, ale praskl mi sval, takže už hraju jen badminton,“ podotýká.

Přesto u hokeje zůstal a daří se mu stejně jako kdysi na ledě. Hlavní porci času věnuje své firmě, která vyrábí tréninkové pomůcky pro hokejové kluby. Úspěch slaví například s plastovým 3D gólmanem nebo trojnožkou, která simuluje shluk hráčů před brankou. „Trojnožkou se inspiroval můj kolega Radek Zamazal v Kanadě a vyrobil první konstrukci. Trenéři gólmanů mi doporučili, že na ně máme přidělat hlavu. Je to dobré i pro obránce při nácviku střelby od modré. Nabízeli jsme je hokejovému svazu, který je nechtěl, takže trojnožky kluby berou přímo od nás,“ vysvětluje Kaňkovský.

Trojnožku využívají například extraligové kluby Kometa a Litvínov nebo Znojmo hrající soutěž EBEL, 3D gólmana zase Chomutov nebo Liberec. „Dostali jsme doporučení na plast, který vyvinuli v Rakousku i pro arabské země, aby vydržel extrémní výkyvy teplot. Předtím gólman na zimáku praskal, ale tenhle plast je tak odolný, že je na něj doživotní garance. Zatím se nestalo, že se rozštípnul. Má navíc šest hrotů a když ho postavíte, nesestřelíte ho, jen se zavlní,“ přibližuje bývalý hráč, který velkou část kariéry strávil s mladším bratrem Petrem, spolu získali titul v Jihlavě i stříbro ve Zlíně.

Výrobkům nepotřebuje dělat ani výraznou propagaci. Po internetu kolují videa, které kluby zaujmou. Například to, jak v přípravném kempu Montrealu Canadiens před startem NHL vyzkoušeli plastového brankáře Tomáš Plekanec a Max Pacioretty. „Dáváme na ně fotky gólmanů a na tomhle byl Karel Vejmelka. Takže stříleli na gólmana v třebíčském dresu,“ zmiňuje nynější brankářskou jedničkou Komety Brno.

Loni přišel Kaňkovský s další novinkou. Štulpnou, který ochrání lýtko od proříznutí bruslí. „V Americe je používají děti, takže jsme je vyzkoušeli a neproříznete je. Problém znamená vyšší cena, protože vlákna vozíme z Anglie, u nás si raději všichni koupí levnější. Spíš štulpny posíláme do zahraničí, kupují je kluby v Německu nebo Rakousku,“ říká.

Jeho lýtko přitom „zdobí“ viditelná jizva jako památka na brusli protivníka. „Jizvu má jeden z tisíce, procentuální možnost zranění je malá, ale můžete mu předejít,“ podotýká Kaňkovský.

S firmou, který vyrábí i minimantinely nebo lavičky, začínali ve dvou lidech, ale rychle se rozšířili. „I když nemáme skoro žádnou propagaci, lidé se ozývají a ani nestíháme plnit termíny. K tomu šijeme dresy, tři měsíce jsme dělali na tři směny a tak tak jsme všechno stíhali. Teď máme ve výrobně deset lidí a najmuté čtyři dílny,“ doplňuje bývalý hokejista.
Nově vstoupil také do cyklistiky a vytváří oblečení. „Říkám v klubech, že jsem Kaňkovský, který dělal cyklistiku, ne ten hokejista,“ naráží s nadsázkou na slavnou cyklistickou rodinu čtyř bratrů závodníků.