Patriku, o vaší účasti na oslavě narozenin Oldřicha Válka dlouho nebylo rozhodnuto kvůli nové pracovní nabídce od New Jersey. Jak těžké bylo uvolnit se a přijet do Jihlavy?

Nejvíce šlo o načasování. Hodně mezi Českem a Amerikou pendluji a musel jsem vše sladit dohromady. Naštěstí se to natolik povedlo, že jsem účast tady spojil i s návštěvou rodičů. Do Třebíče to z Jihlavy není daleko a jsme rád, že jsem se mohl zúčastnit. Byla to opravdu příjemná akce. Viděl jsem tady spoustu hokejových legend, kamarádů a bývalých spoluhráčů, které jsem neviděl třeba pětadvacet let.

Může být konkrétnější? S kým jste se opravdu rád potkal?

Třeba s Josefem Marhou, s nímž jsem hrával čtyři roky v jedné lajně za reprezentaci. Od těch osmnácti devatenácti let jsem ho opravdu neviděl, to bylo hodně příjemné. Dále Rosol, Klíma, to jsou neskutečné osobnosti. Nebo místní kluci, Chlubna, Vlčák (Petr Vlk – pozn. aut.)… Na ně byla vždy radost koukat a patřili k těm nejlepším, co v minulosti český hokej měl. Dukla byla pojem.

Takže jste si exhibici užil?

Bylo to skvělé pro všechny. Pro nás, diváky, a hlavně pro Oldu. Zasloužil si to, oslava byla krásná. Myslím si, že i herně to vypadalo celkem fajn. Bylo to napínavé, skvělá šou. Za mě povedený večer.

Byl jste vyhlášen první hvězdou svého týmu. Potěšila vás i taková maličkost?

Je to samozřejmě milé, ale o tom zápas nebyl. My jsme měli docela přísného trenéra (Jan Gusta Havel), který chtěl, abychom vyhráli. (směje se) Po dvou třetinách jsme o branku prohrávali, tak po nás chtěl, abychom zapnuli. Proto jsme trošku přidali, ale alespoň to bylo zajímavější pro diváky.

Když se řekne Oldřich Válek. Co se vám napoprvé vybaví?

Je to takový hokejový buldok. Člověk, který má srdce na rukávu a víte, co od něj očekávat. V kariéře dosáhl na skvělé mety. Protože pocházím z Třebíče, stejně jako Olda, bylo pro mě příjemné se s ním setkat i jako s „krajanem“. Když jsem byl malý a začínal s hokejem, vždy jsme vzhlíželi k hráčům Dukly, protože zde hrála tuzemská smetánka. Pamatuji si, že my jsme vždycky v Třebíči mívali dřív led než v Jihlavě, a Dukla k nám jezdila na soustředění. Pro nás to pak byl svátek na její hráče chodit koukat.

Vraťme se ještě k začátku našeho rozhovoru. Pracovní nabídku od New Jersey jste již přijal? Budete tedy nadále působit spíše v zámoří, nebo se zapojíte i do dění v českém hokeji?

Spěje to k tomu, že se vrátím do Jersey. Všechno je ale ještě stále v řešení. Musím se samozřejmě také poradit s týmem a rodinou. Nyní zatím zůstávám doma. Také proto, že sezona pro Jersey bohužel už pomalu končí.