Jenže než stačil fanouškům Dukly ukázat, co v něm skutečně je, rozloučil se s mateřským klubem ve zlém. Kvůli neshodám s koučem dorostu utekl před čtyřmi lety do Havířova.

Nyní se pokouší o návrat, rád by se konečně uchytil mezi dospělými. A minulostí už se nezabývá… „Co bylo, bylo. Začínáme zase od začátku,“ říká dvacetiletý forvard s běloruskými kořeny.

S jihlavským mužstvem od pondělí trénujete. Co vás přivedlo zpátky domů?

Já se vrátil už v minulé sezoně, jenže jsem měl zlomený kotník, a nemohl nastoupit. Teď jsem tedy naskočil do přípravy hned od začátku.

Na události z léta roku 2006 si ještě vzpomenete? Váš odchod byl tenkrát vcelku dramatický…

Trošku byl… A lidi to celé asi vnímali jinak než já. Ale už se tím nezabývám.

Navíc už vám přece jen není šestnáct…

Jasně. Jsem zase rozumnější, v hlavě jsem si to trochu srovnal.

Kromě krátkého intermezza v Mladé Boleslavi jste celou dobu hrál v Havířově. Panteři však nedopadli nejlíp, A–tým dokonce kvůli finančním problémům odstoupil z první ligy. Tehdy jste v klubu skončil i vy?

Ještě o něco dřív. Situace nebyla ideální už od začátku sezony, v prosinci a lednu všechno jen vygradovalo. Ani nevím, jak to tam bude dál.

Také patříte mezi hráče, kterým Havířov něco dluží?

Patřím. (přikyvuje)

Jde o velkou částku?

No, je to dost. (povzdechne si) Dluží mi za tři měsíce.

Věříte, že byste mohl své peníze někdy dostat?

Podle mě je naděje hodně malá, mizivá… Dohromady má klub dluhy snad tři miliony.

Šance, že se uchytíte v Jihlavě, by mohla být větší, nebo ne?

To záleží jenom na mně. Hlavní je, abych měl dobrý přístup k tréninku a v zápasech podával dobré výkony. Pak by to mohlo vyjít.

Ostatně už je nejvyšší čas, abyste se začal prosazovat mezi dospělými…

Přesně tak, v Havířově jsem totiž moc příležitostí nedostal. Když se mi dařilo v juniorce, řekl mi prezident klubu, že mě nechtějí v chlapech moc ukazovat. I proto jsem chtěl pryč. Tak se pokusím prosadit tady.

Čímž asi potěšíte svého bratra…

Určitě. (usmívá se) On je velký fanoušek Dukly, kotelník. Měl radost, že se vracím.