Jihlava čeká na nejvyšší soutěž dvanáct let. Před třinácti lety si v baráži hladce poradila s Českými Budějovicemi 4:0 na zápasy a vplula do nejvyšší soutěže. V ní však měl chudý celek z Vysočiny obtížnou roli.

V extralize našlapané hráči ze stávkující NHL jen paběrkoval a v následné baráži si s českobudějovickým celkem opět prohodil soutěže.

Po následném tápání, ve kterém například nechyběl ani propadák v osmifinále s Vrchlabím před devíti lety, se postupně Dukla vydala znovu na cestu zpět. Poslední čtyři roky pak patří k absolutní špičce první ligy.

Po dvou semifinále vloni povýšila až do baráže, kde sice skončila poslední, ale tým nabral velmi cenné zkušenosti. Ty zúročuje právě v těchto dnech.

Od prvního kola je v čele čtyřčlenné prolínací soutěže. Dukla jako jediná dosud doma neprohrála. Hraje velmi dobrý, poctivý hokej, který láká fanoušky. A je v historickém roce už opravdu jen kousíček od úspěchu.

Návrat do extraligy v sezoně, ve které si tým připomíná šedesát let od příchodu do města a padesát let od zisku prvního mistrovského titulu, by byl vskutku tím největším možným dárkem slavnému klubu. Jenže. Zbývá někde vykutat onen zmíněný jeden bodík.

Ne nadarmo se říká, že udělat poslední krok bývá to nejtěžší. Postup ještě stále může Jihlava ztratit. Dvě porážky v posledních kolech od extraligových týmů určitě nejsou nemožnou fantasmagorií z říše sci-fi…

Ale takového skeptika na Horáckém zimním stadionu asi nenajdeme. Na zápas bude opět vyprodáno. Z důvodu bezpečnosti uměle snížená kapacita stadionu se opět lehce navýší na 6 500 míst. Sektor pro fanoušky hostů bude zmenšen. Příznivci Dukly chtějí být u slavného okamžiku. Dočkají se?