Trabant 601 se v saském podniku VEB Sachsenring Automobilwerke Zwickau vyráběl 27 let.

V němčině byl slovem „trabant“ označován souputník nebo druh. Dnes má spíš hanlivější nádech coby nohsled či patolízal.

Jednotlivé díly karoserie se lisovaly z duroplastu, což byl materiál sestávající ze syntetických pryskyřic a bavlněného odpadu. Proto se u nás trabantu říkalo, mimo jiné, „splašená trsátka„ nebo „pryskyřičník pádivý“.

Škoda 1203.
Socialistické sanitky: Do kopce je předjel i osobák, přesto se staly legendami

Trabant nevynikal spolehlivostí, ale byl oblíben pro svou jednoduchost, snadnou údržbu a opravitelnost. Poháněl ho dvoutakt o objemu 594,5 cm³ a výkonu 23 koní. Auto bylo díky plastové karoserii lehké - vážilo asi 650 kg - a uhánělo rychlostí až 105 km/h.

Volnoběžka na posledním 4. stupni převodovky bránila zadření motoru, když se sundala noha z plynu. Nevýhodou bylo, že se nedalo brzdit motorem při sjíždění delších kopců.

Olej z řízků i nitroředidlo

* V 70. letech se po modernizaci motoru zlepšil mazcí poměr benzín/olej na 1/50. Ve skutečnosti jezdily dvoutakty skoro na všechno. Tradovaly se i historky o nitroředidle a oleji z řízků. I správná směs vypuzovala z výfuku namodralý kouř, což dalo vzniknout další z mnoha předívek - modrofuk.

Pražské zátiší s opuštěnými trabanty
Pražské zátiší s opuštěnými trabanty: indicie k pádu režimu Češi moc nepochopili

Trabant má výborný rejd. V kratochvilných kláních v jízdě zručnosti či mezi kužely neměl díky své váze a rejdu konkurenci. Trabanty bodovaly i v regulérních závodech (ve svých třídách). Němci jim říkali „Rennpappe“ - závodní lepenka.

Nádrž je vepředu nad motorem, benzín proudil do karburátoru samospádem. Pasivní bezpečnost byla velmi nízká, naopak riziko požáru při čelním nárazu značné.

Mezi lety 1963-1990 se v cvikovské továrně vyrobilo 2 841 590 Trabantů 601 všech verzí. Poslední opustil montážní halu 25. července 1990.

Trabantem se dá dokonce vyrazit do světa:

Prodej za socialismu

Trabant měl být lidovým vozem, ale i na ten se v NDR čekalo. Třeba i patnáct let. Na černém trhu s novými vozy byl k mání za 20 tisíc východoněmeckých marek.

Trabanty v rámci RVHP odebíraly Československo, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Jugoslávie. Jezdily však i na Západě, třeba ve Švýcarsku. Sovětský svaz je nedovážel.

Smutné byty ve smutné době - retro křesla
Smutné byty v socialismu: jedna stěna vládla všem, bez umakartu se nesprchovalo

V Československu stál v roce 1977 model 601 S 36 500 Kčs, Combi Universal o tři tisíce korun více.

Dovozci ojetin po revoluci dostávali k nákladům „trabiho“ jako bonus. To už dnes neplatí, zachovalejší vozy jsou ceněným motoristickým artiklem.

Dvouválce z trabantů byly u nás díky poměru váha/výkon oblíbeným motorem pro zástavbu do ultralehkých letadel a motorových rogal.