I přesto, že na tento den připadlo každoroční pálení čarodějnic, závěrečný film si příznivci filmového klubu nenechali ujít. Přišlo jich kolem šestnácti.

„Chodím do filmového klubu pravidelně každé pondělí. Je veliká škoda, že končí,“ smutní Lenka Pavézková z Jihlavy. „Myslím si, že už tak je kultury v krajském městě málo a teď ještě zruší pravidelné filmy,“ nechápe Pavézková.

Šestnáctka lidí, která přišla na autobiografický snímek režiséra Andreje Tarkovského s názvem Zrcadlo, je podle zdejší pokladní slabší návštěvnost.

„Průměrně sem od ledna přicházelo každé pondělí tak kolem čtyřiceti lidí. Jednou jsme tu měli také osmdesát diváků,“ vzpomíná pokladní a dodává, že návštěvnost záleží na promítajícím filmu. „Myslím si, že na provoz filmového klubu by se peníze určitě našly a je to ostuda, že je město nenajde,“ rozčiluje se Daniel Novák z Jihlavy, který je příznivcem jihlavského „filmáče“.

Z posledního promítání nebyli smutní jen příchozí, ale také členové filmového výboru. „Je to veliká škoda. Chtěli jsme promítat až do června. Jsem ve filmovém výboru od počátku promítání (1965) a nepromítali jsme za celou dobu akorát tři nebo čtyři měsíce v roce šedesát devět,“ zavzpomínal Vladimír Křesťan, jeden ze členů filmového výboru.

Podle něj je kámen úrazu ve špatné komunikaci mezi městem a organizátory filmového klubu. „Škoda, že zrovna šest nejlepších filmů už diváci neuvidí,“ posteskl si Křesťan.