Koncert s Kabátem, to je gól

Také o tom, jakým řízením osudu se po boku Josefa Vojtka a spol. objevili, jsme hovořili s kytaristou Zdeňkem Ledvinkou.

Čemu své „předskokanství“ tak věhlasné kapele přisuzujete?
Vzniklo to jednoduše. S klukama z Kabátu se známe léta. Hned v roce 1992 jsme odjeli společně čtyři, pět koncertů. Pak jsme spolu hráli už jen dvakrát. Osobní kontakty nám ale zůstaly. Přestože od sebe bydlíme docela daleko, občas se potkáváme. Asi jako každý zajdeme normálně pokecat, na pivo.

A tam ta myšlenka vznikla?
Tak nějak. Bavili jsme se jako obvykle o kytarách, aparatuře a tak. Pak se mě někdo zeptal, co bych si nejvíce přál. Vypadlo ze mě, že bych si chtěl zahrát před nimi na nějakém megakoncertu. A oni na to, jakože dobrá. Dohodli jsme se na dvou koncertech, v Českých Budějovicích a v Jihlavě.

Ten budějovický máte čerstvě za sebou. Jaké to z vašeho pohledu bylo?
Jednoduše úžasné. Panovala báječná atmosféra, podle pořadatelů přišlo téměř šestnáct tisíc lidí. Každý z nás si to vychutnal po svém, už jen ten pohled na ten obrovský prostor pod námi ale bral dech.

Měl jste třeba vy osobně trému?
Já na nějakou nervozitu zrovna netrpím, navíc nám skutečný význam toho všeho dojde asi až později. Jen jsem trochu cítil nejistotu, aby neselhala technika. Na pódiu se přece jenom pohybovalo hodně lidí. Když jsem se ale přesvědčil, že všechno funguje jak má, myslel jsem už jen na muziku.

V čem spočívá úděl předkapely na takovém mamutím koncertu?
Člověk si prostě musí uvědomit, že narozdíl od vlastní koncertní šňůry je tam až ten druhý. Sluší se ale podotknout, že nás velice příjemně překvapil přístup techniků i dalších lidí z pořadatelské čety. Samozřejmě, hráli jsme bez světel a se slabším zvukem, s tím jsme ale počítali. Šlo především o pocit a ten byl jedinečný.

Můžete jej k něčemu přirovnat?
Těžko. Snad jen k pozici rekreačního fotbalisty, který se nachomýtl k předposlední penaltě při vyprodaném pražském derby.

Dovolte malou parafrázi – trefili jste budějovickou branku?
Nic jsme nepokazili, gól tedy padl. Zda do šibenice či jen tak tak, to nechám na posouzení druhým. My jsme ale spokojení.

Chystáte něco speciálního pro jihlavský sobotní podvečer?
Stejně jako při prvním vystoupení připravíme i pro jihlavské fanoušky jedno malé překvapení. Snad se bude líbit. Obzvláště na Pelhřimovsku máme nejvíce věrných fanoušků mimo náš domácí okres. Všechny zveme, ať se za námi přijedou podívat!