Krtci si zasedli na Kabáty, vzbouřili se proti písničce

Titulní píseň vašeho předposledního alba Dole v dole byla o těžké práci, první singl z Corridy Burlaci je taky o otrocké dřině. Proč vybíráte právě tato „pracovní“ témata?
Protože čeho se bojíš, o tom mluvíš. (smích) Ono to vychází už podle písničky. Dole v dole například už zní tak těžce až pracovně, tak mě napadl text o práci.

Písnička o krtkovi jménem Joy nebyla původně na desku Corrida vůbec plánovaná. Měla prý zajímavý osud…
My jsme měli na desku připravenou pomalou věc. Jenže já nemám ploužáky moc rád. Mně se to nepodařilo do poslední chvíle otextovat. Kluci hodně dlouho čekali, tak jsem vytáhl tuhle písničku, kterou jsem měl v záloze. Mimochodem ten ploužák se jmenoval Joy - bylo to o ženský, která se jmenovala Joy. Nevěděl jsem, jak se z toho vylhat, tak nakonec vznikl Krutý krtek Joy.

Máte často takhle písničky v záloze?
Já jsem měl pecku o krtcích už z dřívějška udělanou pro syna, kdysi potřeboval něco do školky. Podobných pecek o zvířatech mám zhruba patnáct. O mývalech i dalších druzích. Tyhle texty mě napadají vždycky třeba v posteli, ale takový kraviny pro Kabát nejsou. Ale tady to jsem dal, protože se to tak trochu hodilo.

Nakonec se krtek Joy na desku Corrida dostal…
Dostal. A my k tomu máme jednu příhodu. Přijeli jsme ze studia a já měl od krtků úplně rozrytou zahradu. Za chvíli mně volá Hurvajs (bubeník Radek Hurčík - pozn. aut.) a říká mi: Ty vole, já mám svůj anglickej trávník samou krtinu.

Takže protest nebo vzpoura krtků proti písničce?
Určitě vzpoura krtků - jinak se to nedá říct. A o medvědech nepíšu! Nepřeju si, aby mě někde napadl nějakej medvěd. (smích)

Neuvažovali jste, že by šlo dát třeba všechny tyhle písničky o zvířatech na jednu desku a vydat „zvířátkové“ album? Nebo třeba
desku pro děti?
Pro děti ne. Od toho jsou tady jiní. To není ani náš záměr hrát pro děti. Děti si to najdou samy. Je spousta lidí, kteří dělají desky a písničky pro děti, a děti to nakonec ani neposlouchají. Jediný, kdo umí dělat pro děti, je Zdeněk Svěrák.

Co říkáte na coververze vašich písní, které hraje kapela Morčata na útěku? Vyhlášená je jejich verze vašeho hitu Pohoda…
Jo, slyšel jsem to, slyšel jsem i upravené Dole v dole, kde zpívají Pochodem vchod, gumy na ko… Teď počítám, že přijdou na řadu Burlaci. Mně je to ale úplně jedno, ať si to dělají. Morčata na útěku si z těch textů dělají legraci a mají z toho asi i kšeft. Myslím, že když na někoho chodí patnáct tisíc lidí, tak je mu volná nějaká coververze i kritika.

Když píšete texty, píšete je na muziku, nebo pak kluci zhudebňují vaše texty?
Ne, jenom na muziku. Jak říkám, ta pecka mi musí nahodit téma. Muzika sama předurčí, o čem celá písnička bude. Já nedokážu napsat básničku jako básník, ale na muziku občas něco dokážu. (úsměv)

Píšete na muziku texty průběžně, nebo až na poslední chvíli?
Na poslední chvíli. Rok jsou třeba písničky napsaný, ale já je otextuju až na poslední chvíli, většinou až když jsme ve studiu. Rok se to snažím napsat, pořád si ale říkám: Ještě je čas…

Jste tedy takový typ jako Luděk Sobota v komedii Jen ho nechte, ať se bojí?
Ano, to jsem přesně já. Musím být pod tlakem a ve stresu. (smích)