Archiválie jsou vždy více odbornou záležitostí, ale vystavené dokumenty budou zajímavé i pro laiky, řekla Renata Pisková z pořádajícího Státního okresního archivu.

Výstava je instalována v Domě Gustava Mahlera. Zachycuje historii stavebního vývoje i vztahy mezi farností a správou města, které nebyly vždy nejlepší. Návštěvníci najdou pečlivě vedené seznamy lidí, kteří se zúčastnili zpovědí, zápisy z kronik, dokumenty o opravách. "Jedna z listin z roku 1622 dokumentuje, jak panovník Ferdinand II. rozhodl o sporu mezi městskou radou a strahovským klášterem o správcovství nad farou," uvedla Pisková.

Výstava potrvá do 29. července. V pondělí ji doplnil křest knihy Mileny Bartlové Pieta z Jihlavy, která je rozborem restaurovaného obrazu uloženého v kapli Panny Marie sedmibolestné.

Trojlodní kostel sv. Jakuba, jedna z nejvýznamnějších památek Vysočiny, byl vysvěcen na žádost jihlavských měšťanů a premonstrátů 31. května 1257. O jeho významu svědčí například korunovace císaře Zikmunda na českého krále, která se v jeho zdech konala v roce 1436. Královské insignie tam dostal později i uherský král Matyáš Korvín.

Po vyhlášení basilejských kompaktát v kostele sv. Jakuba věřící poprvé v historii zemí českých a moravských přijímali pod obojí. Mši tehdy sloužil legendární bojovný kněz Jan Rokycana.

Kostel je pokladnicí uměleckých předmětů. Unikátní Pieta pochází z druhé poloviny 14. století, socha sv. Kateřiny patří do okruhu krásných českých madon. Pozdně gotické plastiky sv. Jakuba a Boha otce jsou připisovány jihlavské řezbářské dílně. Tepaná zlacená renesanční křtitelnice byla zhotovena norimberským zlatníkem Hansem Hirtem v roce 1599. Obrazy, sochy a fresková výzdoba kaple pocházejí z doby baroka.