Na náměstí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku odhalili bustu malíře Jana Zrzavého. Před 120 roky se sice narodil v nedaleké Okrouhlici, ale za své pravé rodiště pokládal Krucemburk. Tam se narodil jeho otec a Krucemburk byl rájem jeho dětských let. V městečku, jak říkal, nastavěném do kopečka podle silnice, spočinul v roce 1977 navždy na tamním hřbitově pod okny kostela.

Autorem busty, která byla slavnostně odhalena právě uplynulou sobotu, je jeho přítel Bohumír Koubek. S jeho vzpomínkami na Zrzavého se o víkendu lidé mohli seznámit v místním kině ve filmu Zdeny Vostárkové.

„Malíř mu seděl modelem v roce 1976, bylo to rok před jeho úmrtím,“ řekla Jitka Měřinská ze Společnosti Jana Zrzavého, jež v městysu vyvíjí svou činnost od roku 1993.

Obdivovaného malíře tam připomíná nejen název náměstí, ale také pamětní síň, kde se návštěvníci dozvědí řadu zajímavých informací z jeho života a jeho vztahu ke Krucemburku.

Nejvíce návštěvníků ale zatím míří k jeho hrobu. Bylo tomu tak i v sobotu.

Ateliér není lidem přístupný

Své dílo malíř dva roky před svou smrtí věnoval Národní galerii. Při svých pobytech v cizině si oblíbil zejména Francii a Itálii. Po mnichovské dohodě ale přestal do Francie jezdit a věnoval se malbě krajiny svého dětství, Vysočině. Těmito díly manifestoval svůj vztah k rodné zemi.

Rodná Okrouhlice zatím Zrzavého muzeum nemá. Vzniknout by mohlo ze základní školy, kde se Jan Zrzavý narodil v rodině řídícího učitele.

„Už máme zpracován projekt na výstavbu nové základní školy, ale zatím jsme na něj nesehnali peníze,“ popsal současný stav okrouhlický starosta Vladimír Šimek.

Přístupný není ani ateliér, v němž Zrzavý později tvořil. Památku slavného malíře připomíná sdružení Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici. Loni v létě se dobrovolníci postarali o úpravu okolí školy a o umístění informační tabule.

Jan Zrzavý se v Okrouhlici narodil 5. listopadu 1890, studoval v soukromých malířských školách a na pražské Uměleckoprůmyslové škole. V letech 1912 až 1917 podnikl studijní cesty po Anglii, Belgii, Francii, Itálii a Německu, tvořil v Paříži, v Praze, Okrouhlici a ve Vodňanech. Ilustroval řadu knih, mimo jiné Máchův Máj či Erbenovu Kytici.

V roce 1966 byl jmenován národním umělcem. V roce 1972 vyšla kniha Jan Zrzavý vzpomíná. Umělce zastihla smrt v Praze v říjnu 1977.

JAROSLAVA MIKEŠOVÁ (ČTK)