Vít Kraus je jihlavský konceptuální umělec. „Úplně poprvé jsem čáru na zem použil na festivalu v Chebu, byla 
26 kilometrů dlouhá. Tomu se mi nyní nechce ani věřit," zavzpomínal Vít Kraus. V Jihlavě využil motiv čáry poprvé v roce 2005. „Původně nebyla součástí festivalu, měl jsem 
v Jihlavě v době festivalu dokumentárních filmů tři menší výstavy a čárou jsem propojil místa jejich konání," doplnil.

I dnes propojuje bílá čára všechna místa, kde se promítají filmy v rámci mezinárodního festivalu dokumentárních filmů. „Čára je environmentální kresba a procházka po ní je vlastně procházka kresbou," vysvětlil Vít Kraus. Umění v ulicích se tak stává pro návštěvníky festivalu interaktivním.

Průkopníkem environmentálního umění a land artu byl americký výtvarník Robert Smithson. Ten je ostatně pro Víta Krause inspirací. I po jeho čárách a spirálách v přírodě se dalo chodit.

V českém výtvarném prostředí není tato koncepce ojedinělá. „Například Milan Knížák rozprostře staré hadry do linie, polije je benzinem, zapálí na jednom konci a rozběhne se, závodí s ohněm, kdo dosáhne první konce druhého. Později jsem zjistil, že s čárou přede mnou pracovala také Magdalena Jetelová," řekl Kraus. Ta je známá díky své židli instalované v Praze na Vltavě před Museem Kampa 
v Sovových mlýnech.

„Přiznám se, že k akci mě původně vyprovokoval můj profesor Tomáš Ruller, který je vedoucím ateliéru performace na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, a na festivalu organizoval v té době účast svých studentů."

Takzvaně environmentálním instalacím a land artu se ale Vít Kraus věnuje dlouhodobě, v roce 2003 vytvořil obrazce na poli u Sasova ve tvaru smajlíku a srdce, které mohli Jihlavané vidět i z Masarykova náměstí. V roce 2012 se pohyboval v obleku kosmonauta ulicemi Jihlavy a právě pomocí bílé čáry vytvořil z leteckého pohledu tvar rakety.

LUCIE ŽÁČKOVÁ