V srpnu jste v Jihlavě natáčeli klip k písničce Kvízy z debutového alba Dvě tváře. Můžete prozradit něco bližšího?

Velmi obecně řečeno, děj klipu vypráví o životní cestě každého z nás a o rozhodnutích, která lidé často dělají z rozumu, ale po čase je stejně dovedou k tomu, že by se měli rozhodovat srdcem. Já hraji hlavní roli, dále tam uvidíte například studentku scénáristiky Annu Rakovou nebo herce Stanislava Gerstnera. Natáčelo se v kostele Povýšení svatého Kříže a v centru Jihlavy, některé záběry vznikaly v okolí města.

Jaké natáčení bylo?

Cítil jsem se jako nahý v trní. Ale určitě to byla obohacující zkušenost, při které zjistíte, na kolik lidí se můžete spolehnout a co všechno jsou pro vás ochotní udělat. Zároveň to občas bylo nervózní, rozpačité, ale krásné.

Čardáš Klaunů
Martin Kučera,
kytara, zpěv

Pavel Strnad,
baskytara, zpěv

Radek Doležal,
bicí

Pavel Mucha (stálý host),
klávesové nástroje

Zdeněk Tománek (stálý host),
dechové nástroje

Kdy bude klip hotový a kdy ho uvidíme?

Klip je nyní už hotový. Křest se chystá na 21. prosince na Mejdanu klaunů v klubu Moment v prostorách, kde donedávna fungoval Soul. Během podzimu se fanoušci kapely dočkají ochutnávky v podobě střípků z natáčení, případně části hotového videoklipu.

Samotný videoklip byl předmětem sázky mezi kapelou a manažerkou.

Ano, vsadili jsme se s Mirkou Zápotočnou, že napíše scénář. Není z oboru, pracuje jako advokátní koncipientka, nezpívá ani nehraje na žádný hudební nástroj, takže to pro ni byla opravdová výzva. Scénář, který napsala, se nám líbil. Nakonec nezůstalo jen tu něj, a spolu s manželem Ondřejem nám nabídli pomoc s managementem kapely. Ondřej už s námi kdysi jako manager začínal. Jsme všichni velcí kamarádi, skoro jako rodina. Mirce a Ondřejovi jsem svědčil na svatbě.

Na jaře jste představili debutové album Dvě tváře.

Natáčeli jsme ho pod vedením zkušeného zvukaře a producenta Milana Cimfeho. Ždímal jsem sebe i ostatní do poslední kapky potu, aby vše bylo podle mých představ. Na toto album se čekalo pět let. Přestože písničky byly hotové, před přibližně třemi lety došlo téměř k rozpadu kapely. Nějakou dobu měla jen dva členy. Podařilo se ale vše překonat a kapela zase začala fungovat. Nyní už pomalu připravujeme další desku, některé nové písničky už mohli naši fanoušci slyšet na koncertech.

Ilustrační foto.
Ji.hlava zve zájemce do virtuálního světa

Vy jste se zviditelnili v rámci celé republiky. Pokud chce kapela více prorazit, co k tomu potřebuje?

Dobrá otázka. Až to zjistíme, můžeme k tomu napsat další článek. (smích) Je ale pravda, že Čardáš Klaunů má již za sebou úspěšný singl Jen tak s pravidelnou rotací v českých rádiích, účast na prestižní akci mladých kapel Bandzone showcase, umístění v soutěžích Rock pro a Šance Muzikus a dokonce turné s kapelou Čechomor.

Jaká byla cesta od začátků až na koncertní pódia?

Těžká. Dlouhá. Ale zároveň obohacující. A pořád trvá. Dlouhá proto, že musíš sehnat dobrou partu, která spolu funguje jako rodina. Už jenom to je dost obtížné. A když už se ti podaří tohle, trvá, než si najdeš a získáš fanoušky, publikum, ale to zná každá začínající kapela, takže nebrečíme. Těžká proto, že když jsi na tom stejně jako my, začínáš od píky a nemáš za sebou někoho, kdo by měl kontakty, prostředky, know how showbusinessu, na všechno postupně přicházíš sám a jde to opravdu nelehce. Obohacující, protože když už přejdeš to, že je to dlouhé a těžké, poznáš sám sebe, ale hlavně lidi, o které se můžeš opřít, spolehnout na ně a tihle lidé a tyhle zkušenosti tě obohatí.

Když se vrátíme k začátkům, kde se vzala kapela Čardáš klaunů?

Můj táta měl kapelu a bral mě na jejich zkoušky. Jedna z jejich písniček se jmenovala Čardáš Klaunů. Bavilo mě, jakou tahle písnička měla živost, a asi proto jsem si na tenhle název vzpomněl v podstatě už v dospělém věku, když jsem zakládal kapelu. Čardáš je hospodský tanec, csárda znamená krčma, a tam jsem se také se všemi potkal a potkávám. Protože jsem se styděl vystupovat, chtěl jsem se schovat za nějakou masku, za klauna, kde schováš smutek, veselost i své chyby – své dvě tváře. Proto Čardáš Klaunů.

Da Vinciho Poslední večeře v Jihlavě.
Da Vinci v jihlavském kostele

Vy jste autorem textů většiny vašich písniček. Kde berete inspiraci ke skládání?

Melancholické texty vycházejí z negativních osobních zkušeností. Texty nebo hudba energických věcí často vzniká, jak to tak bývá, právě v té hospodě a na cestě z hospody domů. Ve většině případů psaní hudby předchází melodie, a pak až text.

Jaké máte další plány?

Přeju si, abych pořád byl obklopený skvělými lidmi. Protože to, co já píšu, nejsem jenom já, ale také všichni kolem mě, kteří utváří výsledek mojí tvorby a zároveň práce okolo kapely.