„Pražská katedrála je symbolem naší svrchovanosti a svobody. Generace po generaci dotváří tento architektonický a duchovní klenot obdiv po celém světě. Trvalo staletí, než byla postavena, a přesto jí stále něco chybí – varhany. Jihlava tímto krokem dokázala, že je schopna přispět k tomu, aby jedna z nejvýznamnějších památek Čech byla dokončena a konečně promluvila,“ vyjádřila se primátorka města Karolína Koubová.

Rada města se k adopci varhan přiklonila také díky bohaté hudební historii Jihlavy, která se formovala i v oblasti chrámové hudby, jíž v Jihlavě obstarávali především kostelní zpěváci, hudebníci a varhanáři.

„Z bohatého jihlavského hudebního prostředí vzešel i slavný skladatel a dirigent Gustav Mahler, jenž se coby dětský sborista na kůrech kostelů svatého Jakuba a svatého Ignáce pod vedením učitele a regenschoriho Heinricha Fischera setkával s liturgickým a varhanním repertoárem. Mahler sám později při komponování Symfonie č. 2 podpořil zpěv sboru v závěrečné větě právě varhanami,“ doplnila Jana Součková z Domu Gustava Mahlera.

V Jihlavě je v současné době celkem devět nástrojů, například barokní varhany v kapli kostela svatého Jakuba a v kostele svatého Ignáce. Unikátem se pyšní také místní základní umělecká škola, pro kterou za podpory radnice města sestavil varhanář Martin Bednařík z Tišnova claviorganum, nástroj spojený z varhan a cembala.

Dalšími městy, která přispěla na svatovítské varhany, jsou například Karlovy Vary nebo Hradec Králové. Na Vysočině se do adopce píšťal zapojila Třebíč či Luka nad Jihlavou.